Stránka:Bible kralická (1613) 5.pdf/77

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

ce, s ním se radovali z těch věcí, kteréž se byly zběhly, stalo se, že se jemu větší chuť udělala, aby co nejdříve k nim přijel. 9 Ale dostav se do Jeruzaléma a oběti vykonav, i díky vzdav nejvyššímu Bohu a něco z těch věcí, kteréž se pořádně na tom místě [konávají], vykonav, 10 Ale nenáležité vtírání se do svatyně a již přišed do toho samého místa a nad jeho řemeslnickým vzděláním a křtaltem se užasna podiviv, uložil v mysli do chrámu vjíti. 11 Když pak oni pravili, že nenáleží toho činiti, protože ani těm, kteříž jsou z toho národu, nesluší tam vcházeti, anobrž ani všechněm kněžím, ale tolika samému přednímu, ze všech nejvyššímu knězi, a to jen v rok jednou; tedy on nikoli nedal sobě říci. 12 A to i proti zákonu A ač jemu zákon byl čten, však nepřestal se vtírati, pravě: Že on musí tam vjíti; a oni [1] musejí-li zbaveni býti té cti, já nemusím; a ptal se, proč, když po všem chrámě chodil, žádný jemu nebránil z přítomných. 13 Když pak jeden řekl: Že neopatrně učinili, a že se jemu to v zlé obrátí; tedy řekl: Poněvadž se to stalo, proč bych předce nevšel? chtějte oni, neb nechtějte. 14 Židé se k pláči a k modlitbám obrátili. Protož když kněží ve všem rouchu padše, modlili se nejvyššímu Bohu, aby na pomoc přispěl v nastávající potřebě, a útoku toho, kterýž nešlechetně dotíral, přítrž učinil, nadto když i křik s slzami chrám naplnil, tedy v městě pozůstalí zbouření jsouce, vyskočili, domnívajíce se, že se něco neobyčejného stalo. 15 Též i panny, zavřené byvše v pokojících s matkami, prostovlasé vyskočily a sypouce prach na vlasy své, naříkáním a úpěním ulice naplnily. 16 Ty pak nedávno vyslané s těmi, kteříž k vyjití vstříc [jemu[2]] zpořádáni byli, i studu náležitého nechavše, v běhání neslušné po městě se vydaly. 17 Nadto, jakož matky, tak chůvy dítek nedávno zplozených onde i onde nechavše, některé skrze domy, některé skrze ulice bez zástavy do nejvrchnějšího chrámu se hrnuly. 18 Takž rozličná se modlitba dála od těch v jedno shromážděných příčinou těch věcí, o kteréž on usiloval. 19 Někteří pak z měštanů, kteříž opováživše se, bránili toho, když on předce dotíral a své uložení vykonati úmysl měl; ale zkřikše, že se náleží utéci k zbroji a směle pro zákon otcovský umříti, veliké učinili na tom místě zjitření. 20 A sotva od starců a starších zdržáni jsouce, k též modlitbě se zase postavili. 21 Tedy obec, jako prvé spolu zůstavajíc, modlila se; ale starší, kteříž okolo krále stáli, rozličně se o to pokoušeli, aby nadutou mysl jeho od předsevzetí, kteréž sobě smyslil, odrazili; 22 Ale on jako nevážný nic nedbaje, již se vjíti strojil, mysle k konci přivésti to, což prvé pověděl. 23 Až i ti také, kteříž s Filopatorem byli. Protož i ti, kteříž při něm byli, viděvše to, obrátili se s našimi k vzývání toho, kterýž má všelikou moc, aby v přítomné potřebě na pomoc přispěl, a nepřehlídal toho nenáležitého a pyšného skutku. 24 Když se pak ten velmi veliký a násilný těch zástupů spolu sešel křik, bylo jakési neobyčejné křičení. 25 Nebo se zdálo, že netoliko lidé, ale i ty stěny a všecka země zvučí, jakoby již všickni tehdáž smrt podnikali příčinou toho místa zprznění.

  1. t. ti kteréž (???) jmenovali,
  2. Filopaterovi; jinak Ptolemeovi, viz níž 3.9

Kapitola II. Modlitba lidu Božího. 16. Pomsta nad Filopatorem 18. i nenapravitedlností jeho. 23. Některých z lidu od náboženství odstoupení, 24. a jiných stálost při něm.

1 Nejvyššího kněze proti Filopatorovi modlitba i lidu jeho. Tedy Šimon, nejvyšší kněž, proti svatyni skloniv kolena a rukou náležitě pozdvihna, činil modlitbu tuto a řekli jednomyslně: 2 Pane, Pane, králi nebeský, a panující nade vším tvorem, nejsvětější mezi svatými, monarcho všemohoucí, vzezřiž na nás, kteříž nátisk trpíme od bezbožníka a nečistého, smělostí a sílou pýchajícího; 3 Ty zajisté stvořiv všecky věci a všecko v moci maje, ó nejmocnější, spravedlivý jsi, protož ty, kteříž z potupy a pýchy co činí, soudíš. 4 Ty jsi předešlé nepravosti činitele, mezi nimiž i obrové byli v sílu a smělost doufající, zahladil, uveda na ně velikou vodu. 5 Ty jsi Sodomské pýchu provozující, kteříž zjevní v nešlechetostech byli, ohněm a sírou popáliv, za příklad budoucím postavil. 6 Ty jsi ukrutného Faraona, kterýž v službu podroboval lid tvůj svatý Izraelský, rozličnými a mnohými z-