Stránka:Bible kralická (1613) 5.pdf/116

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

mátku očišťování, napsali vám; dobře tedy učiníte, budete-li slaviti tytéž dny. 17 Nebo Bůh, kterýž zachoval všecken lid svůj, ten týž navracuje dědictví všechněm i království i kněžství i svatyni, 18 Jakož zaslíbil v zákoně; pročež v tom Bohu naději máme, že se brzo nad námi smiluje a shromáždí z země, kteráž jest pod nebem, na svaté místo. 19 Vysvobodil nás zajisté z velikých bíd a místo vyčistil. 20 Spisovatel knihy této zaslíbení činí o uvedení v kratičký spis věcí široce rozprostřených. Ty pak věci, kteréž se dály od Judy Machabejského a bratří jeho, též i o vyčištění Chrámu velikého a oltáře posvěcení; 21 Ano i války proti Antiochovi Epifanovi a synu jeho Eupatorovi; 22 Tolikéž i s nebe stalé zázraky při těch, kteříž se pro Židovstvo statečně měli, tak že všecku krajinu v malém počtu byvše zhubili a cizího národu množství zahnali; 23 A slovoutný na všem okršlku světa chrám že znovu vystavěli, i město vysvobodili, práva také (kteráž [1]zrušena býti měla) napravili tehdáž, když Pán se vší dobrotivostí jim milostiv byl. 24 Ty věci od Iásona Cyrenenského pěti knihami vysvětlené přičiníme se v jedné knížce zavříti. 25 A čím byl k tomu vzbuzen oznamuje. Nebo spatřujíce zmatní počtů, a pro množství věcí nesnadnost, kteréž okoušejí ti, kteříž chtějí pochopiti vypravování té historie, 26 Snažovali jsme se těm, kteříž chtějí čísti, posloužiti k zachutnání, pilnějším pak k snadnějšímu v paměti obsažení a všechněm, kteříž by jí dostali, k užitku. 27 I jak těžké práce přitom opovážiti se musil, ukazuje. Nám zajisté, kteříž jsme práci těžkou měli v spisování této krátké summy, nebylo snadné dílo, ale ůvsilí a bdění plné. 28 Jakož tomu, kterýž strojí hody a hledá všech užitku, nesnadno bývá. A však abychom mnohým vděk učinili, rádi jsme i těžkou práci podnikli. 29 Subtilného pak vypisování o jedné každé z těch věcí té knihy spisovateli jsme zanechali a toliko v této krátké summě šlépějemi jeho jíti jsme se snažovali. 30 Nebo jakož nového domu stavitel o všecko stavení pečovati má, avšak ten, kterýž by chtěl rejsovati a malovati, příhodných věcí k ozdobě vyhledávati musí, tak soudím i o nás. 31 Spisovateli zajisté historie přináleží zacházeti a zápolí činiti řečí a bedlivě na [všech] věcí částky se zanášeti. 32 Ale tomu kdož výtah činí, dopustiti se má summy řeči šetřiti a subtilnosti v věci zanechati. 33 Odtud tedy začneme řeč místo předmluvy toto přidavše. Nebo bláznivá věc byla by před historií široce mluviti, historii pak ukrátiti.

  1. hned

Kapitola III. Vyzrazení peněz v Chrámě. (???). poslaný pro ně Heliodor, 24. raněn od Boha 33. i uzdraven.

1 O pokušení na židy přišlém z příčiny zrazení peněz Chrámových. Když v Svatém městě bydleno bylo všelijak pokojně a zákonové výborně ostříháni byli pro Oniáše nejvyššího kněze pobožnost a že zlého nenáviděl; 2 Stalo se, že i králové v poctivosti měli to místo, ano i Chrám výbornými dary ozdobovali; 3 Tak že i Seleukus Asianský král dodával z vlastních důchodů všelijakých nákladů k službám při obětech přináležejících. 4 Šimon pak nějaký z pokolení Benjaminova, správce Chrámu ustanovený, nesnadnil se s nejvyšším knězem o nešlechetnost v městě [stalou]; 5 A nemoha přemoci Oniáše, přišel k Apolloniovi, Traseovu synu, toho času v Celesyrii a Fenicii hejtmanu, 6 A oznámil jemu o summě peněz nesčíslné, [1] jichž byla plná pokladnice v Jeruzalémě, tak že platů [vybraných] bylo nesčíslné množství, kteříž nepřináleželi k nákladům na oběti, a že by to mohlo býti, aby se v moc královskou dostaly. 7 Shledav se pak Apollonius s králem, oznámil mu o penězích, o nichž jemu bylo povědíno. On pak vyvoliv Heliodora, úředníka nad zbožím, poslal ho poručiv jemu, aby zboží napřed řečené odnesl. 8 Tedy Heliodorus hned se vypravil na cestu pod způsobem tím, jakoby chtěl Celesyrie a Fenicie města projeti, ale chtěl královské uložení skutečně vykonati. 9 Když pak přijel do Jeruzaléma a od nejvyššího kněze města toho přívětivě přijat byl, předložil [jemu] o tom oznámeném pokladu a z jaké by se příčiny postavil, oznámil; Vyptával se pak, bylo-li by to tak v pravdě. 10 Ale nejvyšší kněz zprávu dal že by ti skladové byli vdov a sirotků; 11 Někteří

  1. Níž 4.(???)