jim pravici, aby poznajíce naši vůli dobré mysli byli a hleděli sí pilně svých věcí.
27List králův Židům zněl takto:
Král Antioch starším židovským a ostatním Židům (vzkazuje) pozdrav! 28Máte-li se dobře, plní se naše přání; také my se máme dobře. 29Přišel k nám Menelaus řka, že chcete odebrati se k svým, kteří jsou u nás. 30Proto těm, kteří přijdou až do třicátého dne měsíce Xantika, zaručujeme bezpečnost; 31at si Židé užívají pokrmů a zákonů svých jako prve; a žádný z nich žádným způsobem ať není obtěžován pro to, co se bylo přihodilo z nevědomí. 32Posíláme také Menelaa, aby vám pověděl (více). — 33Mějte se dobře. - Dáno léta stého čtyřicátého osmého měsíce Xantika dne patnáctého.
34Také Římané poslali list tohoto znění:
35Kvintus Memmius a Titus Manilius, poslové římští, (posílají) národu židovskému pozdrav! — Co vám přiznal Lysiáš, příbuzný králův, přiznáváme i my. 36O těch pak věcech, které usoudil vznésti na krále, pilně mezi sebou porokujte a pošlete hned někoho, abychom (o nich) se vyslovili ve váš prospěch; neboť my jedeme do Antiochie. 37Proto pospěšte odepsati, abychom i my věděli, jaká máte přání. 38Mějte se dobře! — Dáno léta stého čtyřicátého osmého patnáctěho dne měsíce Xantika.
(říjnem) r. 312 před Kr. Viz úvod na str. 1041 — Březen-duben, kdy Antioch zemřel, patřil podle způsobu počítání 1 Mach již do r. 149, kdežto podle 2 Mach rok 149 začínal teprve říjnem!
V. 27. „starším“ - veleradě (?). Srv. 1 Mach 12, 6.
V. 29. Menelaus tento byl jmenován výše 4, 23 n 50. — Podle Vulg žádali Židé palestinští za dovolení navštíviti své soukmenovce v Syrii (Jiní jinak). Dlužno však dát přednost řeckému: „že se chcete navrátit a věnovat se svému zaměstnání“ t. j. Židům, kteří jakožto rušitelé královských zákonů byli nuceni se skrývati, byla dána „amnestie“, bylo jim dovoleno vrátiti se do svých domů (Jiní jinak).
V. 33. Xantikus byl šestý měsíc macedonského kalendáře, který se rovnal bezmála židovskému nisanu. — Královský dekret mohl býti donesen z Antiochie do Palestiny ve 3 dnech. Z Antiochie do Seleucie — 120 honů (= 22,2 Km = 5 hodin cesty). — Ze Seleucie mohou rychlé lodí býti v Joppe za dva dny (450 Km); z Joppe do Jerusalema 65 Km (= asi 14 hodin cesty). (Kugler.)
V. 34. Mezi řádky lze vyčísti, že Židé použili cesty římských poslů do Antiochie a na cestě je požádali, aby zakročili v jejich prospěch, což prozíraví Římané rádi učinili, protože bqu v římském zájmu míchati se do věci říše Syrské a tím nabývati v ní vlivu. — Římské poselstvo neudává datum podle způsobu římského (za kterého konsulátu), ježto neběží o státní veřejnou listinu, nýbrž o příležitostný dopis napsaný v krajině, kde se řídili kalendářem seleukovským a svědčící Židům, kteří dobře tomuto určování času rozuměli. — Že třetí a čtvrtý list jest datován téhož dne, jest bezvýznamná náhoda, jakých se naskytá v životě veliké množství; poslové římští setkali se na cestě s Lysiášem, který byl před tím již krale o všem poučil. Kdyby si byl spisovatel 2 Mach (nebo Jason?) listy tyto smyslil, byl by jistě list čtvrtý (v. 34—38) položil před list třetí (v. 27—33) a byl by onomu dal starší datum. Dlužno tedy právě totožnost dat obou listů pokládati za důkaz jejich pravosti. — Jména Kvintus Memmius a Titus Manilius nevyskytují se sice mezi posly římskými tehdy do Asie poslanými; to by však svědčilo proti pravosti posledního listu (v. 34—38) jen tehdy, kdyby nám byla známa jména všech poslů za těch dob z Říma do Asie poslaných. Toho však není, ježto prameny, ze kterých ta jména vážíme (Livius a Polybius), jsou kusé. (Kugler.) Všecek svět se tehdy římskýmí posly takořka hemžil!
