Soumračnem věku/Šly touhy a naděje

Šly touhy a naděje, hořely jako pochodně v zdvižených dlaních,
a šero duší nám plnily k obzorům ztraceným v dálkách. -

Šly od bran městských a hříšných a zoufalých v pochodech táhly,
šly od bran městských sklíčených věčně tisíci nepřátely.

Ti neviditelní číhali ukrytí v stínech a ve všech koutech
a za všemi stromy a ve vlně každé a v odrazu luny,

na prohřátých pláních a na křižovatkách tak lstivi
a ne nepodobni smrti, mávali těžkými křídly,

že pochodně tuch a nadějí v obzorech rozsvícené,
jich plameny lpící na očích drahých lidí, na čelech lásek,

na tvarech milých věcí, na smutku rodných krajů
i na dnech příštích, zděšeny bolestí pohasínaly. -