Směska/Myslivecký mládenec

Směska Josef Václav Sládek
Vraný koník	Myslivecký mládenec	Dědictví

Údaje o textu
Titulek:	Myslivecký mládenec
Autor:	Josef Václav Sládek
Zdroj:	SLÁDEK, Josef Václav. Spisy básnické, Díl. II. Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Spisy básnické: Souborné vydání ve dvou dílech. Praha, J. Otto 1907. s. 113 - 114.
Licence:	PD old 70

Však si také chválil v peří
myslivecký mládenec,
že pan lesný po večeři
nelouskal s nim růženec —

Pytlák s oky po revíru,
v „Liščích děrách“ paseka; —
mládenci dnes, u všech výrů,
hlídka byla daleká!

Dnes to polmi vzal si maní,
však si cestu ukrátí, —
letos boží požehnání
na každé je souvrati.

Žita dosud nekosena,
mez jak břehy na trávu,
klasy muži pod ramena
a těm holkám nad hlavu.

Však se dočká, když si vyčká,
i ta prázdná stodola,
na mezi ta křepelička
na žence si zavolá.

Klasy mužům pod ramena
a těm holkám přes hlavy,
a ta jedna, zatrolená,
zrovna zde tě pozdraví!

Křepelička, neposeda,
vlčí máky na líčku, —
víc ať dobré rány nedá,
té kdo nedal hubičku!

Po polednách, na čekání
přece nikdo nechodí; —
a pan lesní na té stráni,
jako když tam uhodí!

Však se na tu polní krásu
přišel také podívat;
jak by na lán zlatých klasů
nemusel se usmívat! —

Křepelička ztichla v poli,
ale, kdo by to byl řek':
tam, hic klasů nad vrcholy
— tisíc láter! — tetřívek!

Pírka lesklá, rozdvojená,
více vidět nemnoho; —
nebýt kůže vybarvená,
byl by střelil do toho!

„Však se s ním, ba u Huberta,
setkám lepší pohodou! —
… Škoda prachu! — kýho čerta,
u nás je to za vodou!“

Přejel kníry, v „Liščí díře“
sám si látra spočítal;
mládence v tak dobré míře
nikdy večer nevítal.

Řek' jen zvolna po snídání:
„Do polí ten odnesa,
sedlák, chodí na čekání, —
lesník patří do lesa!“