Sluncem a stínem/Na perutích myšlenek
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Sluncem a stínem Josef Václav Sládek |
||
| ◄ Když tak to bylo souzeno | Na perutích myšlenek | Zadul vichr na podhájí ► |
Na perutích myšlenek,
málo cestu znaje,
vyletěl jsem úsvitem
kams ku branám ráje.
Nebe bylo hluboké,
cesta byla dlouhá —
mnohá s křídlem zlomeným
potkala mne touha,
já jak letěl nahoru,
ona střemhlav dolů.
Vzkřikla jen: Však sejdeme
navečer se spolu!
