Sluncem a stínem/Na úbělové čelo tvé
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Sluncem a stínem Josef Václav Sládek |
||
| ◄ Já tonu v moři hlubokém | Na úbělové čelo tvé | Sladce dřímej ► |
Na úbělové čelo tvé
jsem hleděl v zadumání
a myslil jsem: Tak lilie
rozkvétá v záři ranní.
V mém srdci, žitím znaveném,
vzbudilas novou víru,
tak čistý, dětský byl tvůj zrak
a pln svatého míru.
Já k prsům svým tě přivinul,
jak, sám už nevím ani —
tvé čelo bylo lilie,
mé slzy rosa na ní.
