Sluncem a stínem/Já, bludný jezdec, plání jel

Já, bludný jezdec, plání jel,
    to pustou, šerou plání,
a nikde květu nebylo,
    jen poušť a mraky na ní.

To nebyl div, že v pozdní nic
    jsem znaven klesal steskem,
to nebyl div, že jsem si přál
    těch mraků zhynout bleskem.

Však mraky jako z ocele
    tu stály jen a stály
a vůkol modré bludičky
    jen plály, plály, plály.