Slowanské národnj pjsně/Djl prwnj/Slowenské pjsně/Když sem plela len

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Když sem plela len
Autor: trad.
Zdroj: Soubor:Slowanské národnj pjsně 1.djvu
Vydáno: Praha, 1827
Licence: PD traditional
Související: Prostonárodní české písně a říkadla/Lítost (z Hradecka)
Index stran

Když sem plela len,
něwěděla sem,
čo mně moge srůce bolj;
že mně muog miley wypowj,
něwěděla sem.

Když sem plela mák —
škoda na stokrát,
škoda toho milowánj,
že nětrwá do skonání,
škoda na stokrát!

Až ty půgdeš k nám,
něpricházey sám,
pogmi sobě kamaráda,
čož gá budem tomu ráda,
něpricházeg sám!

W zeleném hági,
ta tě čekagj,
něchodjwey, muog synu.
zabigú tě pro milá,
ta tě nechagj.

„Zabigúli mna,
něznám pre koho?
Zabigú mna pre mú milú,
fragerečku roztomilú,
w srdci uprjmnú.

Pre wěrnu lásku
mámli prekážku,
něopustím ťa,
ty mého serdca perlička,
zlatý obrázku.“