Samota (Nebeský)
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Samota |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Václav Bolemír Nebeský |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Google Books |
| Vydáno: | Lumír č. 1, str. 1–2 (06.02.1851) |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
 |
|
[editovat] I.
Nyní vím, proč slavíček
Ukrývá se v tichou houšť,
Neboť jest mi samému
Hlomoz světa jako poušť.
Vím, proč holoubátek dvé
V širé pole zalétá.
Neboť se mi samému
Samota domovem zdá.
[editovat] II.
Častokrát jsem v snivé nocí
V dumách bloudě pozaslech,
Jak si z hlubokého ticha
Bor tesklivě pozavdech:
Ach tak z hlubiny mé duše
Upomínka blouznivá,
Často dumami temnými
Táhlým vzdechem zachvívá.
[editovat] III.
O měsíčku! Jasná záři!
Rozlitá’s jak vůně světlá
Po horách a po dolinách
Liliově’s rozekvětla.
Samoto! ty lichá noci,
Rozloučení — trudné temno!
Kdyby ve vás nesvítilo
Upomínky svétlé jemno!
Zpomínko a ty měsíčku!
V jednu zář a cit se slejte,
A Jí o samotě dlící
Tisíc pozdravení vzdejte.
