Radosti života/Drobky pod stůl hází nám osud
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Radosti života František Gellner |
||
| ◄ Rád věděl bych, proč právě nyní vzkvétá | Drobky pod stůl hází nám osud | Což, páni spisovatelé ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Drobky pod stůl hází nám osud |
| Podtitulek: | |
| Autor: | František Gellner |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Drobky pod stůl hází nám osud,
ostatní vše je nicota.
Alkohol ještě je! Holky jsou posud!
Jsou ještě radosti života!
Žena jak žena. V života vraku
konečně jedno vše bude ti.
Jedna ubíjí něhou svých zraků,
druhá jedem svých objetí.
Šetřiti léty, jež nemají ceny,
v tom velká moudrost nevězí.
Dobré je opium, alkohol, ženy,
schází-li schopnost k askezi.
Askety vycházeti vidím
z téhož jak já na svět názoru,
stejně jak oni nenávidím
rozumy dobráckých pastorů.
Jsem smutný mládenec, rouhavý cynik,
v rozpuku mládí zhořkl mi svět,
v ovzduší krčem a zápachu klinik
vypučel písně mé jedový květ.
Děkuju bohu a děkuju čertu
za plaché chvíle prchavý dar.
Života číši jsem naklonil ke rtu,
piju z ní smutek a bolest a zmar.