Pohádky z naší vesnice (Hálek)/Postilion
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Pohádky z naší vesnice Vítězslav Hálek |
||
| ◄ Vávra mládek | Postilion | Zlatá babička ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Postilion |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Vítězslav Hálek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | [1] |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Nic nad zvuk neznám trubičky,
když troubí postilion,
že v psaních veze hubičky
a každou za milion.
Pojď ven, ty zlatá děvečko,
pták lépe nedoletí,
přilítlo k tobě srdéčko —
zde mám je pod pečetí.
Panenka pečeť rozlomí,
jak mák jí zaplane líc —
tu milý dává vědomí,
že líbá do statisíc.
Hned lístek k srdci uloží,
a v srdci počne to hřát,
jak když se v růže položí
a slyší anděly hrát.
Ten lístek vezme k noclehu,
s ním bude o nebi snít,
sny půjdou v tichém úsměvu
jak zlatý hvězdiček kmit.
Ten lístek vezme do stáří,
s ním v mládí doletí zpět,
že jeseň zjihne ve tváři
a počnou slavíci pět.
Ba ještě v smrti přeletí
jí na rtech vzpomenutí,
že duši slyším vyzněti
co sladké vydechnutí.
Nic nad zvuk není trubičky,
když troubí postilion,
a v psaních veze hubičky
a každou za milion!
