Podruh
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Podruh |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Jan Emil Šlechta |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Google Books (přístupné pouze z USA) |
| Vydáno: | In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 218 - 219. |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| K vydání vybral Antonín Macek | |
| další články: |
|
Volky dva a rádlo ostré,
za nimi »chlap« kráčí,
brázdy rudé, zkornatělé
potem čela smáčí.
Kleče drží v tvrdé dlani,
oči k zemi klopí,
těžký dřevák v brázdě sypké
zanechává stopy.
Podruh je to — chuďas ze vsi,
sedlák je mu »bohem«,
ač v mrazu jej mrznout nechal
a o hladu mnohém.
Teď — když slunce v poli žehne,
teď — když v louce hoří,
s »chlapem« sedlák rád se směje,
rád si pohovoří.
Čím víc smíchu — tím víc chuti
»chlap« má k těžké práci,
čím víc sladkým slovům věří
na mzdě tím víc ztrácí.
Když však »chlapa« skřiví stáří,
zbělejí mu vlasy,
nesměje se na něj sedlák,
máť dost mladší chasy.
A když »chlapa« s hladem nouze
mukám dají ve psí,
zamračí se sedlák přísně:
vykopne jej ze vsi ...