Po nás ať přijde potopa/Pozdrav rodnému kraji
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Po nás ať přijde potopa František Gellner |
||
| ◄ Neděle | Pozdrav rodnému kraji | Bezcestí ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pozdrav rodnému kraji |
| Podtitulek: | |
| Autor: | František Gellner |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Den slunce je a vůně plný.
Oslněn kráčím krásou dne.
Obilím táhnou dlouhé vlny
po lánech půdy úrodné.
Můj rodný kraj! Chci v duši vtěsnat
požitek turisty a dost.
Vzpomínat hnusno. Dobře je snad,
že k srdci mému nepřirost.
Láskou jej nezdravím, leč smíchem.
Mně vstříc po žluté silnici
jde měšťák s naduřelým břichem
se svojí tlustou samicí.
Dost možná: Zde se narodili
a žili v tupém štěstí svém.
Několik bytů zalidnili
života schopným potomstvem.
A až kdys naplní svá léta,
pak spát zde budou v pokoji
a ještě vděčně ten kout světa
svou vlastní mrchou pohnojí.
