Po nás ať přijde potopa/Na dálném jihu snad
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Po nás ať přijde potopa František Gellner |
||
| ◄ Elegie | Na dálném jihu snad | Epilog ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Na dálném jihu snad |
| Podtitulek: | |
| Autor: | František Gellner |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Reflexy severu jsem vsál pletí pobledlou,
znavený rytmus líně mou krví bije mdlou,
Mně vášeň žádná duší vítězně nehřměla,
jen žhavé barvy snů mých bolestně setřela.
Truchlivá moje láska v své něze dojemné
mé tělo vysiluje a enervuje mne,
tesknoty sirný plamen horečně roznítí,
však mojí touze nikdy, té nedá zemříti.
Nemožno, aby vzňaly mé srdce do žhava
ty loutky, které matka s přívažkem prodává,
a ženy, pro kus chleba co tělo ztřísnily,
a ty, jichž smysly bída a práce ztupily.
Kdes v zemích bez kultury, na dálném jihu snad,
je bytost, již bych mohl vášnivě milovat,
ječ moji touhu mohla by zdusit zúplna,
brutální, silná, divá, jak zvíře smyslná.
