Ottův slovník naučný/de Carvayal

Ottův slovník naučný
Carvalho	de Carvayal	Carver

Údaje o textu
Titulek:	de Carvayal
Autor:	František Vacek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 193. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

de Carvayal [karvajal] Juan, kardinál (* 1399 v Trujillu ve Španělsku — † 1469 v Římě). Věnovav se stavu duchovnímu a vynikaje znalostí práv ustanoven byl auditorem roty římské a později guvernérem města Říma. Když círk. sněm basilejský způsobil rozkol volbou vévody savojského Amadea za protipapeže, vypraven byl C. od papeže Eugenia IV. k říš. sněmu v Mohuči r. 1441 a ku sjezdu knížat ve Frankfurtě n. M. r. 1442, kdež výmluvně dovozoval přehmaty sněmu basilejského a snažil se nakloniti krále Bedřicha III. k Eugeniovi IV. O touž věc jednal r. 1445 v Čechách s náčelníkem jednoty katol. Oldřichem z Rožmberka. Na říšském sněmu ve Frankfurtě n. M. r. 1446 podařilo se mu ve spolku s jinými legáty odvésti krále a knížata německá od posavadní neutrality a přiměti je k uznání papeže Eugenia. Za to vyznamenán hodností kardinálskou, jako již prve stal se biskupem v Placentii nad Tajem ve Španělsku. Papež Mikuláš V. vypravil jej opět do Němec, kdež s knížaty smluvil tak zvaný konkordát vídeňský r. 1448. Téhož léta dne 1. kv. přibyl C. do Prahy rokovat se stavy zemskými o znovuosazení stolce arcibiskupského, než uhýbaje řeči o kompaktátech zmařil poslání své. Za papeže Calixta III. zastával úřad apoštol. legáta v Německu a Uhrách, i zjednal vojsko proti Turkům, kterým poraženi byli r. 1456 u Bělehradu. Zvolenému králi Jiřímu Poděbradskému přál štěstí ku vládě v Čechách a propouštěje dva biskupy z Uher ke korunovaci jeho do Prahy r. 1458 uložil jim slyšeti prve přísahu královu o pravověrnosti a poslušenství ku papeži. Po vůli Pia II. jednal r. 1462 s poselstvem českým v Římě, usiluje vždy o to, aby Čechové upustili od kompaktát. Když pak r. 1465 s jinými dvěma kardinály vedl soud v záležitostech krále Jiřího, nepřičinil ničeho ke smíru nepřátelských stran. Jinak byl C. muž velikých schopností, zasloužilý o církev a zemi uherskou, i literárně činný, sepsav mimo jiné Relatio compendiaria legationum suarum, kterýchžto úloh poslaneckých počítá se do 32. — O pracích jeho pro Čechy jedná Tomek, Dějepis města Prahy, díl VI. a VII. Vac.