Ottův slovník naučný/Roztoky (obec)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Roztoky (obec)
Autor: Ludvík Tošner, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 17–18. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Roztoky
Související články ve Wikipedii:
Rostock, Roztoky (okres Praha-západ), Roztoky (okres Rakovník), Roztoky (Povrly), Roztoky (Šestajovice), Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil

Roztoky: 1) R., ves v Čechách na lev. bř. Metuje, hejtm. Dvůr Král. n. L., okr. Jaroměř, fara a pš. Vel. Jesenice; 21 d., 119 obyv. č. (1890), mlýn. — 2) R., Roztoka, far. ves t., hejtm. a okr. Jilemnice, pš. Kruh u Jilemnice; 208 d., 1462 obyv. č. (1890), kostel sv. Filipa a Jakuba (ve XIV. stol. far.), 4tř. šk., obč. záložna, 3 mlýny, broušení skla a tkalcovství. Část obce Perklín. — 3) R., ves t. na pr. bř. Mže, hejtm. Rakovník, okr., fara a pš. Křivoklát; 65 d., 911 obyv. č., 12 n. (1890), továrna na železo, drát a plech, mlýn a nedaleko zámek Leontinin — 4) R., ves t., hejtm. a okr. Semily, fara Boskov, pš. Vysoké n. Jiz.; 97 d., 585 obyv. č. (1890), 2tř. šk., brusírna skla, mlýn a slabé ložisko stříbrné rudy. — 5) R. (Rongstock), far. ves t. na lev. bř. Labe a železn. trati Praha–Podmokly, hejtm. a okr. Děčín, pš. Neštědice; 61 d., 2 obyv. č., 326 n. (1890), starobylý kostel sv. Jana Křt., 1tř. šk., koželužství. — 6) R. nad Vltavou, městečko t. na lev. bř. Vltavy a po obou březích Únětického potoka, při žel. tr. Praha–Podmokly, hejtm. a okr. Smíchov; 111 d., 970 obyv. č., 24 n. (1890), far. kostel sv. Jana Křt. z r. 1867, 4tř. šk., četn. stanice, pš., telegraf, telefon, stanice paropl., továrna na extrakty z barevných dřev a na zeměkoule, cihelna, olejna, mlýn a nedaleko prachárny vojenské, četné villy a výletní místo Pražanů. Alod. statek R. se Žalovem má 332.11 ha půdy, náleží k němu starobylý zámeček, dvůr, pivovar (stojí), majetek Jos. Ledra. Čásť R-ok držel odedávna klášter břevnovský, r. 1296 opat Bavor z Nečtin vystavěl zde dvůr opatský. Na jiné části R-ok seděl ve XIV. stol. Šimon Bohuslavův z rodu Olbramovicův, Eberhard z Remeše a jeho bratr Reinhard, jemuž opat prodal díl klášterní na R-kách. Celé R. i snad s tvrzí drželi kol. r. 1396 Míčanové z Roztok a Klinšteina, kteří v bouřích husitských R. ztratili, ale r. 1455 seděl na R-kách Čeněk Míčan z Klinšteina. R. 1510 připomíná se na zboží roztockém Václav, zeman z Roztok, r. 1511 Oldřich Myška ze Žlunic, Albrecht Rendl z Úšavy, hr. Šlik z Holíče, Eliška hr. ze Smiřic, Ludvík Scheradin ze Schorndorfu, dr. Cartesius, od r. 1565 David Boryně ze Lhoty, za něhož R. vyloupeny loupeživé chasy. R. 1623 koupil R. i s tvrzí, popl. dvorem, vinicemi, mlýnem a několika vesnicemi Karel kn. Liechtenstein, při jehož rodě zůstaly do r. 1803, kdy je koupil Josef Madr a jeho zeť dr. Josef Löhner, který přikoupil ještě druhou polovici od tchána a držel je do r. 1837; po něm dědil R. syn Ludvík šl. L., jenž je prodal r. 1839 Josefu Ledrovi. Nynější kostel vystavěn r. 1866.

7) R. (něm. Rostock), největší město velkovévodství Meklenbursko-zvěřínského při ústí ř. Vrany, jež rozšiřuje se tu v haff přístupný mořským lodím do 4 m ponoru, v uzlu hlav. železn. tratí R.–Gystrov a R.–Bycov a 4 tratí pobočných, má 54.713 obyv. (1900), téměř vesměs evangelíků a skládá se z vnitřního města a předměstí. Vnitřní město obtékáno jest na s. a v. Vranou a rozpadá se na Staré a Nové město, z nichž první má mnohé prastaré památky, kdežto druhé vykazuje novější a vzhledné stavby, jak nalézáme je i v jiných hansovních městech sev. Německa. Evang. chrámů jest 5, katol. 1 a mimo to kaple Irwingianů. Chrám sv. Petra má věž 127 m vys. a na blízku pomník Jach. Slüterse, kostel sv. Mikuláše z XV. stol. chová krásný got. vyřezávaný oltář a chrám P. Marie vyznačuje se vysokou lodí a hvězdářskými hodinami. Na Novém tržišti jest radnice se 7 vížkami, na náměstí Blücherově pak pomník Blücherův, palác, klášter sv. Kříže a budova universitní. Z ostatních staveb vyniká budova poštovní, dům stavovský, městské divadlo a ústavy universitní. Hradby a náspy město obkličující byly r. 1860 proměněny v promenády, v nichž jest pomník afrického cestovatele Poggeho. V čele vzdělávacích ústavů jest universita založ. r. 1419, která má 42 docenty, přes 500 posl., pěkně zařízené ústavy a knihovnu s 300.000 sv. Dále jest tu gymnasium, reálné gymn., vyšší měšť. a plavecká škola, ústav hluchoněmých, blázinec, ošetřovna, nemocnice a mnohé ústavy a zařízení dobročiné. Z úřadů sídlí zde velkovév. konsistoř, vrchní círk. soud, advokátní komora, dluhová kommisse, svěřenský úřad, užší výbor stavovský, vrchní zemský, zemský a úřední soud, hlavní celní a cejchovní úřad, okr. velitelství, kommisse ku zkoušení plavců, kormidelníků a námoř. strojníků, pošt. úřad I. tř. a několik konsulátů. Z průmyslových závodů jsou zde veliké loděnice akc. společnosti »Neptun«, strojírny, železolijny, jirchárny, barvírny, pivovary, lihovary, mlékárny, truhlárny, brusírny kamenů, továrny na čokoládu, cukr, vatu, lučebniny, lepenku a mazadla. Přístav města leží v ústí Vrany, nezamrzá téměř nikdy, jest v pravidelném parníkovém spojení s Nyköpingem, Lubekem a Stralsundem, patří k němu 113 lodí s 51.000 t a má lodní ruch ročně přes 1700 lodí vyplulých a připlulých. Dováží se sem hlavně uhlí, dříví, petrolej, železo, koloniální zboží a sledě, vyváží pak nejvíce obilí. Bankovní závody jsou; Rostocká banka s akc. kap. 5 mill. mk., Rostocká živnostenská banka, úvěrní spolek a 2 závody soukromé. Město jest sídlem všeobec. meklenburského spolku obchodního a má spojení telefonní. — Na místě R-ok stával slovanský hrad zbořený r. 1161 Dány, avšak znovu vystavěný r. 1170 Přibyslavem. Zároveň založena tu něm. osada, která dostala r. 1218 městské právo a byla již r. 1237 sídelním místem mocných pánů z Roztok, od r. 1301 podřízených Dánsku. R. 1323 připadly R. k Meklenbursku a od r. 1352 patřily vévodům zvěřínským, kteří zde i občas sídlili. Do r. 1630 patřilo město k hanse a bylo po Lubeku nejmocnějším městem moře Baltického. Rozsáhlé své výsady (soudnictví, zákonodárství, vnitřní správu, mincovnictví, obchodní vlajku a m. j.) podržely R. přes tuhé spory s panovníky až do r. 1879. Od té doby tvoří v meklenburské ústavě stavovské zvláštní stav i jest jeden z jejich 3 starostů členem direktoria sněmovního a užšího výboru stavovského. — Srv. Volckmann, Illustrierter Führer durch Rostock (R., 1896). Tšr.