Ottův slovník naučný/Praefectus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Praefectus
Autor: Josef Miroslav Pražák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 387–388. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Prefekt

Praefectus [-fek-] (lat., představený, dozorce, správce), ve starém Římě titul mnohých úředníků vojenských i občanských v době republikánské a císařské, jejichž obor působnosti dalším zevrubnějším určením stává se patrným. P. Aegypti, místokrál, správce Egypta, kterážto země v době císařské pokládána byla za domainu císařovu. – P. alimentorum, správce alimentačních nadací pro chudé dítky (viz Alimentarii). – Dva p-ti aerarii Saturni vedli za doby císařské správu státní pokladny, která dříve svěřena byla pokladním quaestorům. – P. alae (equitum) slul velitel oddělení jízdy spojenecké, p. cohortis, velitel pěšího oddělení vojska spojeneckého. Tento zase podřízen byl římskému veliteli většího oddílu vojska spojeneckého, který slul p. socium. – P. annonae měl dozor nad zásobováním Říma obilím. Za doby republiky byl ustanovován jen v případe potřeby, za císařství byl to úřad stálý. – P. castrorum, i velitel táboru, stal se v době (počínaje od Domitiana), kdy každá legie měla svůj tábor, velitelem legie. – P. classis velel loďstvu římskému. – P. fabrum slul náčelník ženijního sboru vojenského. – P-ti iure dicundo byli posíláni od městského praetora každoročně jako nejvyšší soudní úředníci do měst italských nemajících práva vykonávati soudnictví. Nebyla-li v municipiích italských z jakýchkoli příčin vykonána volba duumvirů, rada městská (decuriones) jmenovala mimořádné kommissaře, kteří také sluli p-ti iure dicundo ex lege Petronia, podle zákona Petroniova z konce republiky, který obsahoval ustanovení ve příčině jmenování těchto kommissařů. – P. praetorio, náčelník osobní stráže císařské praetoriánů (10 kohort), úřad zřízený od Augusta. P. praetorio měl hodnost rytířskou. Obyčejně byli velitelé dva, někdy také jeden, ale i tři. Časem praefekti praetoriánští nabyli veliké moci; byli veliteli vojska v Italii umístěného (vyjma milici města Říma) a vykonávali od konce II. stol. po Kr. nejvyšší hrdelní soudnictví v Italii (vyjma Řím a blízké okolí) a v provinciích. – P. urbi (náčelník Říma) jmenován byl již za doby královské a republikánské, kdykoli král nebo konsulové vzdálili se z města. Od doby cís. Augusta úřad tento stal se stálým. P. urbi byl velitelem městské milice (cohortes urbanae) a měl v Římě až k 100. milníku v okolí Říma nejvyšší soudnictví hrdelní, civilní pak, pokud souviselo s jeho oborem úředním. P. vigilum od doby Augustovy náčelník stráže hasičské a bezpečnostní v Římě. Pk.