Ottův slovník naučný/Petice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Petice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 605. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Petice

Petice (z lat. petitio), žádost, prosba, zvláště k panovníkovi, parlamentu neb úřadům. V Rakousku nazýváme p-mi toliko ony návrhy a žádosti, které se činí přímo panovníkovi nebo některému sboru zákonodárnému za jakési opatření spadající buď do oboru zákonodárství nebo veřejné správy. V dobách, kdy panovníci prosbám svýcn poddaných bývali nepřístupni, znamenalo to veliký pokrok, jestliže bylo připuštěno, aby jednotlivci směli panovníkovi předkládati své prosby. V moderním státě právo podávati p. čili právo petiční jest všeobecně uznáno. Právo rak. zaručuje právo to čl. 11. zákl. zák. stát. z 21. pros. 1867 č. 142 ř. z. Právo petiční přísluší nejen osobám fysickým, nýbrž i právnickým, t. j. spolkům a korporacím. Naproti tomu nemůže nějaké shromáždění jako takové pod společným jménem vykonávati právo petiční, nýbrž mohou tak činiti pouze jednotliví jeho účastnici jako tací. P. ke sborům zákonodárným smějí se přijmouti jen tenkráte, jsou-li podány některým členem sboru (§ 41 čes. zem. zříš., § 13. jedn. řádu řížské rady). – Srv. Pražák, Rakouské právo ústavní, III. (Praha, 1897), str. 104 a a 105.