Ottův slovník naučný/Officiálnost

Ottův slovník naučný
Officiální	Officiálnost	Officina

Údaje o textu
Titulek:	Officiálnost
Autor:	František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 660. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Officiálnost v řízení trestním znamená: 1. že stát musí míti vlastní své orgány, jimžto se ukládá, aby sami od sebe, z povinnosti úřadu svého (ex officio), činy trestné stíhati a dávati počin k zavedení řízení trestního. Takovým orgánem jest v řízení upraveném podle zásady vyšetřovací neboli inkvisiční sám soud trestní, kdežto v řízení, v němž došla platnosti zásada obžalovací neboli akkusační, úkol tento vykonává orgán zvláštní, t. zv. státní zastupitelství (v. t.). Zásada o-i rozšiřuje se však 2. i na sám průběh řízení tr. znamenajíc tu, že orgánům úředním činným v řízení tr. (soudu tr. a státnímu zastupitelstvu) ukládá se povinnost, aby sami od sebe snažili se všecko přivésti k platnosti, na čem závisí spravedlivé rozhodnutí, nechať jsou to okolnosti, svědčící ku prospěchu obviněného či v jeho neprospěch, a nechať strany se jich dovolávaly či nedovolávaly. V obojím směru tato zásada jest úplně oprávněna. Z povinnosti státu, zabezpečiti ochranu řádu právnímu, plyne i jeho povinnost pečovati o to, aby co možná žádný čin trestný nezůstal bez potrestání. Proto nelze prostě spoléhati na to, že snad osoby soukromé z vlastního podnětu po činu trestném budou pátrati a vinníka stíhati, aniž čekati, až snad ten, komu činem trestným bylo ublíženo, bude domáhati se jeho odsouzení a potrestání. Rovněž však i v řízení tr. již zavedeném o. jest nezbytnou; neboť jen tak poskytnuta jest záruka, že sice každý vinník, ale jen skutečný vinník bude odsouzen a že také trest jemu přisouzený bude přiměřený jeho vině a zákonu. rch.