Ottův slovník naučný/Objektivné řízení

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Objektivné řízení
Autor: František Storch
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 545. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Objektivné řízení. Byl-li obsahem spisu tištěného spáchán čin trestný, sluší z pravidla stíhati pro něj toho, kdož podle povšechných zásad práva trest. jest z něho odpovědný (stíhání subjektivné). Vedle toho však možno jest i stíhání objektivné, stíhání totiž, které nesměřuje proti žádné určité osobě, nýbrž jen proti samému spisu tištěnému. Základem tohoto zařízení jest názor, že čin trestný spisem tištěným nabyl samostatné jsoucnosti, jež trvá a znova a znova se obnovuje, pokud spis tištěný trvá a jest rozšiřován. Toto o. ř. obsahuje také § 493. rak. ř. tr. z r. 1873 (podobně již před tím zák. o říz. tisk. z r. 1862 a tisk. novella ze dne 15. října 1868), chybující ovšem nejvážněji v tom, že je připouští beze všeho obmezení i tam, kde by stíhání subjektivné bylo možno. Právo žádati, aby o. ř. bylo zavedeno, zákon dává státnímu zástupci, z čehož jest souditi, že mimořádné toto řízení může býti konáno jen při činech trest. officiálných. Státní zástupce má při tom uvažovati, zdali »veřejný prospěch« takového opatření vyhledává; avšak i když byl rozhodl se pro takovéto stíhání objektivné, může i potom ještě zahájiti stíhání subjektivné. Žádost podati sluší při sborovém soudě první stolice a, jde-li o přestupek, při soudě okresním. Dotčený soud usnáší se v sezení neveřejném, slyše prve státního zástupce, o tom, zdali nebo jaký čin trestný shledal v obsahu spisu tištěného. Výrok tento nemá arci nijakého účinku praejudikujícího pro rozhodnutí o vině v řízení subjektivném, jež by snad potom bylo zavedeno. K výroku, jímž obsah spisu prohlášen byl za trestný, sluší připojiti zákaz dalšího rozšiřování, kterýžto zákaz má se vyvěšením na soudním domě a vyhláškou v úředních novinách přivésti v obecnou známost.

Proti nálezu, jímž v obsahu spisu tištěného shledán byl čin trestný, může každý, jehož se týče, jako na př. vydavatel, nakladatel, redaktor, inserent, předplatitel, ve lhůtě osmidenní od jeho vyhlášeni podati odpor neboli námitky, a to k témuž soudu, od něhož nález byl vydán. Tento soud rozhoduje o námitkách v sezení veřejném, při němž má vyslechnouti prve státního zástupce a toho, kdož námitky podal (§ 493., odst. 2.). Na nález tu učiněný lze podati stížnost, o níž s konečnou platností rozhoduje sborový soud první nebo druhé stolice podle toho, zda byl nález vydán soudem okresním či sborovým soudem první stolice (§ 494.). -rch.