Ottův slovník naučný/Glebae adscripti

Ottův slovník naučný
Gleba	Glebae adscripti	Głębce

Údaje o textu
Titulek:	Glebae adscripti
Autor:	Karel Kadlec
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 183. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Glebae adscripti (ku hroudě připsaní), adscripticii, nazývali se za pozdějšího římského císařství rolníci, kteří zaujímali střední postavení mezi svobodným obyvatelstvem a otroky. Název obdrželi odtud, že i se svými potomky trvale byli spojeni s pozemky jim přidělenými, za jejichž užívání odváděti musili svému pánu roční pachtovné (canon). Ve středověku oživl název g. a. a užívalo se ho v celé Evropě, kde vládla latina. Jmenováni tak byli lidé nesvobodní nejrůznějšího zaměstnání, nejen rolníci, nýbrž i různí řemeslníci a služebníci. Půda udělována jim byla pod podmínkou plnění jistých osobních služeb a se závazkem jí neopouštěti. Zváni byli též obnoxii, obnoxii ad servitia, servi glebae, ba i servi a j., v jazycích domácích pak »připsaní«, »nevolní« a pod.; polsky se na př. překládalo slovo g. a tus przytwierdzony, przypisany, rusky prikrěplennyj, krěpostnyj (připoutaný). Kdo samovolně půdu opustil, mohl býti od pána stíhán. Viz Nevolnictví. -dlc.