Ottův slovník naučný/Daphne

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Daphne
Autor: Josef Velenovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 39. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lýkovec

Daphne L., lýkovec, rod z řádu Thymelaeaceae. Keře namnoze vždy zelené, s listy střídavými, kožovitými, celokrajnými. Květy obojaké, pravidelné, s jednoduchým, čtvercípým, korunovitým, trubkovitým okvětím, do něhož vetknuto 8 tyčinek ve dvou kruzích. Semenník jediný, svrchní, kulovitou, skoro bezčnělečnou bliznou okončený, jednopouzdrý, jednovaječný. Plod kulovitá bobule, semeno se skrovným bílkem nebo bez něho. Celkem asi 36 druhů v mírné Evropě a Asii domácích. V Čechách jen 2 druhy.

D. Mezereum L., lýkovec lékařský, vlčí lýko, divoký pepř (vyobr. č. 1056.). Keř až přes 1 m vysoký, se vzpřímenými větvemi a korou lesklou, světle žlutošedou. Listy měkké, vezpod sivé, podlouhle kopinaté, dole klínovitě zúžené, sotva řapíčkaté, na konci větví nahloučené. Květy rozvíjejí se brzo z jara před rašením listů sedíce klasnatě po stranách holých větví. Okvětí pěkně růžové; bobule uzralé skvěle červené, zvící hrachu, v srpnu a září. Keře za kvetení překrásné, květy vůně silně sladce mámivé, již v březnu a dubnu dospívající. Roste v hájích a lesích, zvláště pohorských, po celé střední Evropě a Asii. I v Čechách jest velmi rozšířen. Kůra tohoto lýkovce jest velmi prudká, jedovatá, na kůži způsobuje puchýře. v ústech pálí a barví žlutě. Zvláště dříve upotřebovalo se jí také v lékařství. Bobule jsou rovněž prudce jedovaté a obsahují bezpochyby týž, posud málo lučebně známý glycosid dafnin (semina coccognidii).

D. Cneorum L., l. vonný, nízký keřík s větvemi plazivými nebo polehavými a s listy menšími, podlouhle kopinatými, vždyzelenými, lysými. Květy až v květnu a červnu se rozvijejí a sedí v konečných úhledných svazečkách: jsou červené a libě vonné. Roste v hájích a lesích v jižní a střední Evropě. V Čechách středních nalézá se sem tam roztroušen. Jest také jedovatý.

D. laureola L., keř vždy zelený, s listy kožovitými, velkými a květy žlutými ve visutých hroznech. Roste hlavně v alpských zemích, u nás často pro ozdobu v zahradách. —

D. alpina L. má bílé květy; roste v Alpách. —

D. cannabina Lour. v Nepálu domácí poskytuje domorodcům jemné, tuhé lýčí, z něhož robí nejen pletiva a látky, ale i trvanlivý papír. Témuž účelu slouží v Zadní Indii D. Lagetta Sw. Bobulí středomořského druhu D. Gnidium L. upořebovalo se dříve v lékařství jako bobulí lýkovce lékařského. Vský.