Ottův slovník naučný/Bozděch

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bozděch
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 518. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související na Wikidatech: [[d:Q7180806|Emanuel Bozděch]]

Bozděch Emanuel spisovatel český (* 21. čce 1841 v Praze). Chodil do gymnasia novoměstského a po té poslouchal na universitě v Praze rok práva a pak filosofii. Skončiv studia universitní byl vychovatelem v rodině z Adlerfelsů na panství Skřivanech u Nového Bydžova. R. 1869 stal se dramaturgem král. zemsk. českého divadla, ale za nějaký čas vzdal se úřadu toho pro neshody se správou divadelní. Žil pak v soukromí oddán jsa spisovatelství. V posledních letech pozorovati bylo na něm zádumčivost, jejíž příčiny nebylo lze vypátrati, poněvadž jsa povahy uzavřené nikomu s ničím se nesvěřoval. Není téměř pochyby, že posléze podlehl duševním útrapám : odešelť dne 10. ún. 1889 z bytu, a od té doby veškeré pátrání po něm bylo bezvýsledno. B. jest z nejlepších dramatických spisovatelů českých. Poprvé vystoupil veselohrou Z doby kotillonů (1867), v níž hned projevil básník, jakým asi směrem bude se bráti. Jsa totiž znalý nejjemnějších a nejpikantnějších podrobností dějin francouzských, kde pletichy ženské měly často důležitou úlohu, oblíbil si budovati veselohry na základě intrik ženských. Jako v uvedené situační veselohře z doby markýzky Pompadourové dámy rozdávají hvězdy řádové, berly maršálské a jiné důstojnosti, tak udělují trůny svým manželům ve veselohře Světa pán v županu (1876), kde líčí se Napoleon I. ve své domácnosti, podléhající slabostem lidským. Rovněž veselohra Generál bez vojska (1889) poskytuje z doby prvních direktorův obraz ženských pletich a úskoků, jimiž Napoleon nabývá vrchního velení armády italské. Výjimkou jest nejznámější veselohra B-ova Zkouška státníkova (1872) z časů Marie Terezie, v níž osobou Václava Kounice vytvořena postava šlechtice českého, prodchnutého ušlechtilou láskou vlasteneckou. R. 1872 B. zadal k provozování veselohru Dobrodruzi z dob Rudolfa II., jež v Praze zakázána; r. 1880 tiskem vyšla ve »Květech«. Zde ještě uvésti sluší Náramek, žert rázu moderního. K nejlepším vážným hrám českým náleží B-ův Baron Görtz, charakterní tragédie slavomamu, v níž všechny hlavní osoby téměř zachváceny jsou démonem slávy, aniž truchlohra proto trpí jednotvárností, neboť B. mistrně líčí charaktery rozmanité, doplňující se v souladný celek. Tragédie tato byla poprvé provozována r. 1868 s úspěchem tím větším, že obecenstvo vidělo v Görzi nakreslenu postavu tehdejšího ministra Beusta, tak že již zdálo se, jakoby byla kusem tendenčním. Tomu však tak není. I když tehdejší poměry politické minuly, nic se tím nezmenšila aesthetická cena tragédie, a jsou-li tu a tam narážky politické, jsou odůvodněny pásmem dějovým a nejsou na újmu umělecké ceně díla toho. V pozůstalosti B-ově mimo veselohry »Generál bez vojska« a »Náramek« nalezeny ještě neprovozované kusy: Spoutaní, drama o 3 dějstvích z naší doby,