Ottův slovník naučný/Allotropie

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Allotropie
Autor: Bohuslav Raýman
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 928. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Alotropie

Allotropie (řec.), zvláštnost některých prvků, které, majíce různě uspořádané atomy své a molekuly, objevují se oku ve dvou i třech videch tak různých, že jinak za látky zcela nepříbuzné považovány býti by musily. Někdy mají allotropické modifikace pouze formu krystalovou různou, jako na př. síra, která jest buď rhombická aneb monoklinická, a pak vůbec beztvará (amorfná), jindy však jsou celé vlastnosti proměněny, a rozdíly jsou hlubší: fosfor obyčejný jest chemicky totožný s fosforem červeným i lze oba jeden ve druhý libovolně proměňovati, první však jest mnoho jedovatý, druhý nejedovatý, první jest velmi čilá látka chemická, druhý jest velmi málo aktivní. Uhlík jeví se ve třech modifikacích allotropických, jakožto diamant, grafit a obyčejné uhlí. Chemikové označují modifikace ty připojujíce ke značce prvkové písmena řecká α, β, γ,.. ku př. (diamant), (grafit), (uhlí obyčejné). Přeměnu jedné modifikace ve druhou sprovázejí úkazy tepelné, i musí být příčina a. tudíž u vnitrném uložení nejmenších dílců, jelikož přeměna vyžaduje mechanického nákladu teplem vyjádřeného. Rn.