Ottův slovník naučný/Ajuki

Ottův slovník naučný
Ajuga	Ajuki	Ajuruoca

Údaje o textu
Titulek:	Ajuki
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 563. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Ajuki, chán kalmycký, syn Pančuga (v rus. kronikách Bunčuk, Mončag) a vnuk ŠuranDajčina (* 1646 – † 1724), nastoupil r. 1671 po otci svém a usadil se s hordou svou mezi Volhou a Uralem. Chtěje podrobiti si ostatní kmeny kalmycké a sousední plemena turecká, vpadl na Krym a popleniv jej i pobiv mnoho Tatarů, nabyl tím přízně ruské vlády, jíž se r. 1673 zavázal, že bude znepokojovati chána krymského, ale že nebude loupežiti v krajinách ruských, že nebude vyhledávati smluv se sultánem tur., šáhem perským, ani s jinými nepřátely ruskými; mimo to měl chrániti jižních měst proti Nogajcům a Tatarům. A. plnil vše, ačkoli někdy spolčoval se i s Tibeťany a s dvorem pekinským. R. 1701 znesvářil se se svým nejst. synem (.Čakdor-čžabem a zachránil si trůn jenom pomocí kn. B. A. Golicyna, k němuž se utekl do Samary. R. 1709 poslal na pomoc Petru Vel. syna s Kalmyky, kteří se u Poltavy šťastně bili se Švédy; rovněž následujícího roku (1710) pomáhal Rusům proti Turkům a Baškirům. Ještě před smrtí jeho vznikly spory o následnictví, jimiž potom rozpadla se říše jeho.