Ottův slovník naučný/Aithra

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Aithra
Autor: Albert Dohnal
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 556. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Aithra (Αἴθρα), lat. Aethra, v myth. řec. dcera Pitthea, krále troizénského, vnučka Pelopova. A. byla chotí Aigeovou, z kteréhožto manželství pošel Théseus; dle jiných bají byl Théseus synem A-thřiným a Poseidónovým. Když po létech Théseus ubíraje se do podsvětí Helenu před tím unesenou na dobu nepřítomnosti své svěřil A-thře do opatrování a města Afidnai (nebo Athény), kdež vězněna Helené, dobyto od Dioskurů, A. sama upadla do zajetí a stala se otrokyní osvobozené Heleny, kterouž pak také provázela do Troje. Teprve zakročením synů Théseových propuštěna odtud Helenou na svobodu. Později usmrtila se žalem nad ztrátou synů svých. Mythos o A-thře byl oblíbeným thématem básníkův i umělců výtvarných. Preller (Griech. Mythol. 3. vyd., I. 161.) pokládá A-ru za personifikaci světla denního. Dnl.