Ottův slovník naučný/Aa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Aa
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 3.–4. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Aa, starohornoněm. -aha, později -ahe, ache, lat. aqua = gotsky ahva, slov. ava (Vltava, Sázava), skrt. ap, apa, pers. áb, znamená vodu; jest také koncovkou mnohých místních jmen, jako Fulda (Fuldaha), Gotha (Gothaha), a jménem asi 40 řek a říček evropských, z nichž tyto jsou značnější: ve Francii 1) ř. v dep. Pas de Calais, 82 km dlouhá, teče kolem Saint-Omeru, kde stává se splavnou a vtéká do Severního moře dvěma rameny u Dünkirch a Gravelin. V Nizozemí 2) v prov. groninžske, splavná ř. vycházející z bourtanžského vřesoviště, ústí má v Dollartu; 3) v sev. Brabantě, též Aade zvaná, spojuje se u Hertogenbosche s Dommelou; ve Švýcarsku 4) Sarnská A. v kantoně Unterwalden spojuje jezera Sarnské a Vierwaldstättské; 5) jiný přítok Vierwaldstättského jezera v témž kantoně v údolí Engelberském. V Rusku 6) pobřežní ř. Kuronská A. vycházející ze spojení Němna a Muly u města Bausku, dělí se u Mitavy a jedno rámě vpadá do Balt. m., druhé, Bolderaa zvané, do Dviny; 7) Livonská A., též Treidernaa, lotyšsky Gauja, starorusky Gojva, značná ř. 230 km dlouhá, počíná se v okr. vendenském, teče kolem Vendenu a Volmaru a vpadá do Rižského zálivu.