O statcích a pracích nehmotných/10
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger |
||
| ◄ 9 | 10 | 11 ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | § 10 |
| Podtitulek: | |
| Autor: | František Ladislav Rieger |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Google Books |
| Vydáno: | Praha, Fr. Řivnáč 1850 |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Potřeba a žádost lidská jediné může rozhodnouti zdali je cennější práce postřední nebo nepostřední [1], a byl by zajisté velký omyl domýšleti se, že tato má vždy vetší cennost a důležitost pro výrobu než ona. Kdyby tomu bylo tak, musela by míti větší cenu práce toho, klerýž korec obilí semlel, než toho, kterýž mlýn postavil, práce krejčího, kterýž sukno rozstříhá a sešije musela by býti výrobnéjší, než toho, kterýž je zhotovil, a práce kuchařova, kterýž nám potravy na stůl připravuje, záslužnější, než práce hospodářova, kterouž byly vyrobeny. Kdyby jen ta práce byla užitečná, jejímž výsledkem je výrobek hmotný, sloužící spolu přímo a bezpostředné potřebám našim, nebylo by hrubě práce užitečné, leda práce kuchaře, obuvníka a oděvníka.
- ↑ Le travail, qui crée la richesse, peut étre médiat ou immédiat" jsou slova jeho vlastní.