Nové verše/Po letech
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Nové verše František Gellner |
||
| ◄ V Paříži | Po letech | Osobní ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Po letech |
| Podtitulek: | |
| Autor: | František Gellner |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Jak blaze je mi, to nevíš ani,
Že zase spolu sedíme,
Že držím tvou ruku ve své dlani,
Ty nedosažené štěstí mé.
Tři léta minula pochybné krásy.
Co však bych o sobě říci ti moh´?
Nic nejsem a ničím už nebudu asi;
Jsem stále tvůj starý, veselý hoch.
A ty písničky, co jsem ti zpíval,
Do lidských srdcí nevniknou;
Jak pohledy, jimiž jsem v zrak se ti vrýval,
A námi zajdou a zaniknou.
Je pozdě, má milá, den chýlí se k sklonu,
Srdce nám bije pomalu.
Což, pamatuješ se na kresbu onu
V ilustrovaném žurnálu?
Jde slepé štěstí se štědrou dlaní
Podle stěn světnice dokola.
„Nikoho není tu?“ – S rozbitou skrání
na zemi válí se mrtvola.
Buď dobrá v svém žití a šťastna v svém snění
A zapomeň na všechno, dítě mé.
Viď, nebe není a peklo není;
A na zemi stěží se sejdeme.
