Nové verše/Elegie
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Nové verše František Gellner |
||
| ◄ Poslední věci | Elegie | Spletitost věcí ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Elegie |
| Podtitulek: | |
| Autor: | František Gellner |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Dech tvůj vůni ovocné měl šťávy
jižních moruší,
vlas tvůj rozzařoval kol tvé hlavy
lučin ovzduší.
Plály opálem tvé šeré zraky
večer při světle,
a tvé rety jako rudé máky
žhnuly rozkvetlé.
Z knihy svého života jsem, ženo,
rval po listu list,
a všechno je spáleno, kde jméno
tvé bylo lze číst.
Ale kdo se ve svém srdci vyzná?
V rámci z mosazi
poutí světem mě tvá podobizna
všade provází.
Z těch nebyla's, na něž zapomíná
člověk pro jiné.
Dnes vím: Na tom světě žádná jiná.
A ty taky ne.