Nové básně/Jako pozdní chůdce

Jako pozdní chůdce
(Bože, bože můj,)
bludic vzav za vůdce
světlo, jejichž svit
v noci mezi stromy
v pustém lese kmit’,

v beznaději hyne,
(Bože, při něm stůj!)
zkáza když mu kyne
z bařin, v jejichž tmách
míhá chorý plamen
v horečných jak snách: -

tak já v propast žalu
(Bože, bože můj,)
trudů do přívalu
za přízrakem šel.
Za mnou žití brána
zavřela se, žel!

Běda cestě křívé!
(Bože, při mně stůj -)
Od krbu snad snivé
blaho šlo mi vstříc. -
Minul jsem je, nikdy
nenajdu je víc.