Nová pražská kuchařka/O nakládání zelí

Nová pražská kuchařka
O uschování sýra	O nakládání zelí	O nakládání nasoleného másla

Údaje o textu
Titulek:	O nakládání zelí
Autor:	Gabriela Triwaldová (jako Gabriela Trivaldová)
Zdroj:	TRIWALDOVÁ, Gabriela. Nová pražská kuchařka / kuchařská kniha, obsahující 720 předpisů k dělání nejchutnějších jídel, nápojů, k připravování lahůdek, sebraných a dosvědčených mnoholetým zkoušením. V Praze: Nákladem Aloise Hynka, 1877. s. 315-316 Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Zelné hlávky odříznou se krátce od košťálu, rozpůlí se v prostředku a silné žilky vykrájejí se a hlávky odevzdají se krouhači. Mezitím přichystají se ve sklepě dle množství zelí soudky a bečky.

Dno soudku aneb bečky se pokryje čerstvým ořechovým listím, na to položí se vrstva rozkrájeného zelí, posypaného kmínem, solí a troškem jalovcového zrní, na to dá se opět zelí, a v tom se pokračuje, až se naplní nádoba. Pak stloukej náležitě širokou paličkou zelí, přidávajíc stále, aby nádoba byla plna. Konečné přikryje se zelí čistým prostěradlem a dobře přilehajícím víčkem a obtíží se těžkým kamenem.

Každý měsíc prohlížej pilně po vrchu zelí, očisť je, vyper prostěradlo čistě a přikrej zelí opět plátnem a zandej je zase jako dříve.

Zelí takto chované udrží se po celý rok. Kdyby zelí nevydávalo ze sebe dosti vláhy, jak se to děje některá léta, musí se přilévati vody, v kteréž se rozpustilo trochu soli, jinak by zelí nabobtělo, hnilo a kazilo se, aspoň v hořejších vrstvách; přece ale musí se k tomu hleděti, aby voda nevystoupila příliš vysoko nad zelí.

Při nakládání zelí dává se obyčejně několik pěkných celých hlávek do prostředku nádoby, kteréžto hlávky se pak hodí buď k nadívanému zelí aneb k zelným svinutkám (viz č. 152).