Na záletech/U zasněženého mlýna
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Na záletech Matěj Anastasia Šimáček |
||
| ◄ Romance o dlouhé zimě | U zasněženého mlýna | Májový obrázek ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | U zasněženého mlýna |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Matěj Anastasia Šimáček |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | ŠIMÁČEK, M. A. Na záletech. Básně 1885–1895. Praha: F. Šimáček, 1896. s. 30–31. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Stojí mlýnec pode strání
jako hnízdo skryt.
Padla zima z nenadání,
sníh zalehl štít.
Dávno mlynář přestal mlíti,
Pánbůh začal však,
bělostné se mouky třpytí,
kam až sahá zrak.
Mlynář myslí: Bože, míti
taký jak ty mlýn,
ve dne v noci chtěl bych mlíti
mouku do dědin.
Plny byly by jí střechy,
pole jako dnes,
ale přestaly by vzdechy
a zněl smích a ples.
Bylo by dost všude chleba,
ba i koláče,
mne jen učiň mládkem třeba,
bude jináče.
Těžké zrno jen bych sypal
mezi oblaka,
ale co se teď tam sype
chamraď lecjaká.
Mouka také podle toho,
z pece uteče,
ani šiška — jak jí mnoho —
se z ní nespeče.
Vyžeň mládka, Pane Bože,
sníh ať mele v mém,
v Tvém však mlýně budem’ na chléb
mlít pro celou zem.