Mstivá kantilena/VII
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Mstivá kantilena Karel Hlaváček |
||
| ◄ VI | VII | VIII ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Mstivá kantilena |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Karel Hlaváček |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Czech and Slovak Literature Resources |
| Vydáno: | 1898 |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Juž zvečera zarostlé prsty na varhanách únavou spaly,
a pod hřívou ryšavou dlouho kdos tajil svůj pláč,
neb lhalo tu všecko - i svíce, jež v temnotách pohasínaly,
i obrazy svatých: oh, zsinalé tváře vždy nejspíš snad lhaly...
Vše lhalo tu, všecko. I pižmová levkoje vůní svou lhala,
i luna, jež kohosi vzbuditi marně se vysilovala,
i veliká, zarostlá ruka, jež k ránu již bojácně spala,
a ryšavá hříva: oh, ryšavá hříva vždy nejvíc snad lhala.
Pak únavou zapadla luna, jež marně se vysilovala...
A svárlivé ruce, jež za dne se divoce ze zvyku rvaly,
se pomalu budily z mrákot, jak v bolestné závrati spaly,
a hubené, zarostlé prsty, jež ze všeho nejvíce lhaly,
tak bázlivě k hořením oktávám z ticha se přibližovaly
a hrály pak tichounké impromptu, bázlivé impromptu hrály.
