Marnosti/XII
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
< Marnosti
| Marnosti Viktor Dyk |
||
| ◄ XI | XII | XIII ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Marnosti |
| Podtitulek: | XII |
| Autor: | Viktor Dyk |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | DYK, Viktor. Marnosti. Praha: Moderní revue, 1900. s. 21. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Je ještě čas a všechno může růsti.
Jen cizí bytost když se přelomí!
— Já uspal hlídače, ti z blázince mne pustí,
já opil dnes své choré svědomí.
Je ještě čas, tím vše se léčí časem.
Klid jenom chvíli, sečkej, srdce mé!
A neříkej svým vyčítavým hlasem:
„A lidé k předu jdou. A my už nejdeme.“
Jen ještě uvěřit, jak věřili jsme prve.
Náš ritus ponurý, ten potřebí má krve.
