Lyrika lásky a života/Paní zlého rozmaru
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Lyrika lásky a života Antonín Sova |
||
| ◄ Květnová neděle | Paní zlého rozmaru | Krvácející láska ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Paní zlého rozmaru |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Antonín Sova |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.58. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
A vycházím jemný a laskavý
a usedám si do trávy.
Chci chvění květin, sosen, třtin,
chci slyšet ptáky z doubravin.
Leč už je tu skepse s maskou zlou.
A se zlověstnou účeskou.
Dí paní ta; chci-li se pobavit,
vše musím kolem otrávit,
můj rozmar zlý i posměšek,
do lehkých žertů halím vzkřek.
Mám ráda barvy křiklavé,
až srdce je z toho bolavé
a na účet mých obětí
roste mých křídel rozpětí.
Na místě ptáků, trávy z lad
mi známý verš počíná skandovat.
Mou slávou, prý, naplněna jest
a slavnostmi mojí na počest.
Já vyšel jsem jemný, laskavý.
A paní, to mne nebaví.
Bez květů, trávy zašel den.
A já se vracím otráven.