Lyrika lásky a života/Balada o mrtvém dubu
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Lyrika lásky a života Antonín Sova |
||
| ◄ V odkvětu | Balada o mrtvém dubu | Hrdá bolest ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Balada o mrtvém dubu |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Antonín Sova |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.36. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Mně zdálo se: Můj mrtvý druh
za noci přišel, šept' mi v sluch.
Zrak zahořel jak za živa.
Knír plavý, gesta bláznivá.
Unylý láskou, zamyšlen
tou délkou, již má noc i den,
samotou hrobů zastrašen,
cos šeptal na omluvu svou:
že velké srdce pod hrudou
tak směšně malou uložil
a v mysterie hrobu skryl.
Pak děl: Rci, druhu rozmilý,
zda nezoufá? zda nešílí?
Skryl jsem se smutkům, radostem,
polibkům té, již čekal jsem.
A v pohaslý já zřel mu zrak:
Zapomeň… Ona nejinak…
Nešílí… Znáš ten její smích?
Už přehlušil pláč soků tvých.