Lyrika lásky a života/Balada o jeseni vášně
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Lyrika lásky a života Antonín Sova |
||
| ◄ Drama | Balada o jeseni vášně | Balada (2) ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Balada o jeseni vášně |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Antonín Sova |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.23. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Park zapadlý je, poraněný
západu krví, steskem ženy,
jež pod lentiškem hřešívala.
Milenci odešli už s létem
i s opadalým, bujným květem,
ti, divoce jež milovala.
Teď, zrak-li vábí, spíše studí.
A hoří-li, jen soucit budí.
Jak vášni možno jeseň žíti?
Na prosincových stromech bělí
se luny paprsk chladně smělý,
na žlutých trávách, zvadlé síti.
Milenců stopy dosud vedou
tou travou vyprahlou a hnědou
až pod lentišek starým sadem.
Mrouc vášní zamyšlena stojí.
Vzpomínkou žal se nevyhojí.
Čpí louky vlhce zimním chladem.
