Jóga sútry/Vývoj schopností

Jóga sútry Maharši Pataňdžali
Vývoj vlastností	Vývoj schopností	Vývoj osvícení

Údaje o textu
Titulek:	Jóga sútry
Podtitulek:	Vývoj schopností
Autor:	Maharši Pataňdžali
Původní titulek:	Vibhútipáda
Zdroj:	Yoga sutras of Patanjali
Licence:	PD old 70
Překlad:	Vladimír Hubený
Licence překlad:	CC0
OTRS ticket 2008022210007933

1. Dháraná je zaměření mysli na jediný bod.
2. Dhjána je nepřerušované spojení mezi myslí a objektem.
3. Samádhi je čisté vědomí, ve kterém v mysli zůstává jenom podstata objektu.
4. Těmto třem dohromady říkáme sanjama.
5. Úspěšná (sanjama) je přímé zření.
6. Je možná ve všech odvětvích (jógy).
7. Poslední tři jsou niternější než předcházející.
8. Ale i tyto (tři) jsou vnější v porovnání s nirbídža samádhi.
9. Uklidněním všech vjemů nastává vědomé ovládnutí všech změn mysli.
10. Mysl si začne uvědomovat sama sebe.
11. Podstata mysli (čitta) zaměřená na jeden bod zažívá sama sebe.
12. Jednobodové zaměření (ékagrata parinama) se vyznačuje nepřerušovaným klidem.
13. Tím jsou vysvětleny trojí proměny (parinama): tvar, čas a stav ve hmotě a smyslech.
14. Podstata (dharmí) zůstává stejná v minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
15. Různé vnější proměny vysvětlují mnohotvárnost stvoření.
16. Sanjamou na tři druhy proměn získáme poznání minulosti a budoucnosti.
17. Sanjamou na zvuk, význam a poznatky porozumíme zvukům všech bytostí.
18. Sanjamou na proměny v minulosti poznáme minulá zrození.
19. Sanjamou na proměny mysli jiného člověka poznáme podstatu jeho mysli,
20. ale nepoznáme její obsah, protože to není účel této samjamy.
21. Sanjamou na podobu těla bez zrakového vjemu světla se stane tělo neviditelné.
22. Tím je také možné vysvětlit neslyšitelnost slov.
23. Sanjamou na současné a budoucí skutky pozná jógín čas a příčinu své smrti.
24. Sanjamou na přátelství, soucit a spokojenost budeme v těchto oblastech vynikat.
25. Sanjamou na sílu slona získáme jeho sílu.
26. Sanjamou na vnitřní světlo poznáme utajenou podstatu.
27. Sanjamou na slunce poznáme kosmos.
28. Sanjamou na měsíc poznáme planety.
29. Sanjamou na polárku porozumíme pohybům hvězd.
30. Sanjamou na pupeční oblast (nabhičakra) poznáme složky těla.
31. Sanjamou na krční důlek (kanthakup) odstraníme žízeň a hlad.
32. Sanjamou na ústřední nerv (kurmanadí) získáme stabilitu těla.
33. Sanjamou na světlo vycházející z vrcholu hlavy (sahasraračakra) uvidíme siddhy.
34. Sanjamou na intuici (pratibha) pochopíme všechno.
35. Sanjamou na srdce (anahatačakra) poznáme obsah čitty.
36. Sanjamou na vnitřní naplnění poznáme sama sebe. Ztotožnění sama sebe s intelektem způsobuje neklid. Sama sebe a intelekt se od sebe odlišují, protože druhý je pouze nástrojem prvního.
37. Potom následuje intuitivní čirost a zjemnělé vnímání sluchu, hmatu, zraku, chuti a čichu.
38. Tyto síly jsou podřízené čistému vědomí, jsou ale zdokonalením zjemnělých stavů mysli.
39. Zdokonalením a znalostí změn mysli se může jógín zaměřit na jiné tělo a vstoupit do něho.
40. Sanjamou na výdech zůstává jógín nedotčen ve vodě, močálu nebo poušti a ovládá úmrtí.
41. Sanjamou na proud dechu (samana) vytvoříme kolem těla zářící světlo.
42. Sanjamou na vztah mezi uchem a ákášou vznikají zjemělé sluchové vjemy.
43. Sanjamou na vztah mezi tělem a ákášou a ztotožněním s lehkostí pavučiny se vznášíme.
44. Sanjamou na nevnímání těla (mahavidéha) odstraníme clonu rozeznání vnitřního světla.
45. Sanjamou na podobu, vlastnosti a podstatu živlů je ovládneme.
46. Ovládnutím živlů získá (jógín) siddhi a tělo se stane se dokonalým.
47. Dokonalé tělo je krásné, silné a tvrdé jako diamant.
48. Sanjamou na pět proměn smyslů - grahana, svarupa, asmita, anvaja, arthavatva – je ovládneme.
49. Jejich ovládnutím se smysly pohybují rychlostí myšlenky a pracují nezávisle na těle. Tím jógín ovládá přírodu.
50. Sanjamou na vědění a rozdíl mezi prakrti (sattva) a puruša se dostavuje vševědoucnost.
51. Odpoutáním i od této schopnosti je zlomeno pouto utrpení a jógín dosáhne osvícení.
52. Jógín nesmí být sveden ani okouzlen nádherou božských bytostí, aby se nevědomost nevrátila.
53. Sanjamou na současný, minulý a budoucí okamžik nastává nejjemnější rozlišení (viveka).
54. Tím rozeznáme zjemnělé objekty, jejichž podoba je jinak nerozeznatelná.
55. Poznání získané nejjemnějším rozlišením (vivekadžnana) nás dovede k podstatě všeho dění. Je to všudypřítomné vědění nezávislé na čase a prostoru.
56. Osvícení (kaivalja) nastává když není rozdíl mezi prakrti (sattva) a puruša.

Zde končí třetí pojednání nazvané: Vibhútipáda