Drobné povídky dějepisné/Tycho de Brahe a zatmění slunce
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Drobné povídky dějepisné Josef Flekáček |
||
| ◄ O Mozartovi | Tycho de Brahe a zatmění slunce | Ze života Alexandra Menčikova ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Tycho de Brahe a zatmění slunce |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Josef Flekáček |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | FLEKÁČEK, Josef. Drobné povídky dějepisné. Praha: Alojs Hynek, 1890. s. 81–82. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | |
| další články: |
|
Slavný tento hvězdář a počtář narodil se r. 1546. v Dánsku. Již jako malý hošík velmi rád pozoroval hvězdnaté nebe; celé večery stával na ulici a díval se na nebe, nebo vyhlížel na hvězdy okénkem malého vikýře na půdě; znal jich jména a hbitě dovedl čísti na mapách hvězdnaté oblohy.
Když mu bylo čtrnácte let, předpověděli hvězdáři na dlouhý ovšem čas napřed zatmění slunce, určivše hodinu a minutu, kdy počíti i skončiti má. Tycho byl všecek u vytržení, nemohl se onoho dne ani dočkati, a jen žádostiv byl: zdali vskutku ve chvíli hvězdáři vypočtenou zatmění počne, a zdali tak dlouho též trvati bude? A když skutečně zatmění na vlas tak počalo a trvalo, jak bylo určeno, byl Brahe všecek nadšen a rozhodl se pevně, že ničemu jinému se nevěnuje, než jen hvězdářství. Proto také, poslán byv na universitu do Lipska, by práva studoval, výhradně hvězdářskými pracemi a výpočty se zaměstnával, a také skutečně hvězdářem se stal a slavně vynikl.
Umění milovný císař Rudolf II. povolal Tycha de Brahe r. 1597. do Prahy a tam podporoval ho v jeho studiích a výpočtech co nejštědřeji, pracoval a studoval s ním. V Praze též zemřel Brahe v říjnu r. 1601. maje teprve 55 let, a pochován jest v chrámě Panny Marie před Týnem, kdež má pěkný náhrobek.