Cesta do Itálie/Národní oděv

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Cesta do Itálie Matěj Milota Zdirad Polák
◄ Calamaio neb Kalamar	Národní oděv	Vánoce ►

Údaje o textu
Titulek:	Cesta do Itálie
Podtitulek:	Národní oděv
Autor:	Matěj Milota Zdirad Polák
Spoluautor:
Krátký popis:
Původní titulek:
Zdroj:	http://citanka.cz/
Vydáno:	1820 - 1822
ISBN:	ISBN
Licence:	PD-old-70
Přeložil:
Licence překlad:	{{}}
Související:	{{{SOUVISEJÍCÍ}}}
Chybí odkaz na Wikipedii
další články:

     Jdeme-li dále z hlavního města do kraje, o velmi pěkném oděvu neápolských obyvatelů venka se přesvědčíme. V neděli a ve svátek selské dívky spatřiti musíme, které téměř v každém kraji jinák se odívají. Největší rozdíl jest v krytí hlavy a v šněrovačce, která ale vždy zlatými neb stříbrnými tkanicemi zkrášlena býti musí. Sukně větším dílem jest jasné a od čepce i šněrovačky rozdílné barvy; na konci jsou dvě neb tři zlaté lemovky a pod těmi třísně ji ovrubují. Náušnice jsou veskrz nesmírné velikosti a zástěrka skrovná a uzká. Dřevěnky jejich jsou daleko způsobnější než ony neohrabané sabots venkovských Francouzek. Lehce řezané, jen z podešvu s špalíčkem pozůstávají a dvěma neb více řeménky, zlatem neb hedbávím vyšitými, se přepasují. V pletení vlasů selské dívky tak se vyznamenávají, že vzácné dámy jich v tom velmi často následují. V několika krajích selky žádné sukně nenosí a jejich celý oděv z dvou kusů sukna rozdílných barev pozůstává; zpředu jeden a zadu druhý se klade a šlakem přepasuje.
     Mužský selský oděv jen tím se rozeznává, že každý díl jiné barvy jest, jako zelený kabát, červená kamizola, žluté spodky a modré punčochy. Co se dětí dotýče, ty až do sedmi let venku nahé chodějí; jakž i sprostější lid všeobecně nahý do postele se klade.
     Mladé Neápolitánky rády se fintějí a láska přílišná k pěkným šatům často k záhubným činům je zavádí.