Cesta do Itálie/Codroipo a Pordenone, Conegliano, Treviso
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Cesta do Itálie Matěj Milota Zdirad Polák |
||
| ◄ Udine | Codroipo a Pordenone, Conegliano, Treviso | Venezia (Benátky) ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Cesta do Itálie |
| Podtitulek: | Codroipo a Pordenone, Conegliano, Treviso |
| Autor: | Matěj Milota Zdirad Polák |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | http://citanka.cz/ |
| Vydáno: | 1820 - 1822 |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Zahrada na míle se rozvinující příjemně oko těší, pastviny, jejichž konce oko přehlídnouti nemůže, mezi tím se šíří a střelné řeky se tudy ženou, které tyto roviny daleko široko oblátkem a pískem krýjí a v rozličných zátokách tou spoustou se kradou. Most jeden 1500 kročejů dlouhý přes takovou písečinu vede. – Že by těmto divokým vodám, kteréž se z hor s litým valem k rovinám stekají a žádných zde téměř břehů nemají, jen s nevyslovnými náklady hráze se postaviti mohly, každý uzná. Mnohé široké daleké pastviště trávohojné v těchto okolinách bez užitku parnem schne, čemuž, maličko obyvatele Itálie a jejich k zisku hladovitost seznavše, zajisté se diviti musíme.
Nyní roviny ze všech stran, více než oko dohlídnouti může, se rozvinují, až se v dálce s nebem pojiti zdají. Zde již povětrnost itálská od germánské patrně se rozeznává.
Teprva 12. června, a lánové žitní kde stojí, tam také ženci již srpy brousí, což okolo Vídně teprv o tři neděle později se stává. – Kde živí plotové kolem zahrad se zelenají, semotam planí fíkové (čili smokvy) se hrbatí. – – Divadlo v Pordenone ze starých časů zachované ještě stojí, jen škoda, že ze všech památných zevnitř visících nápisů ani jedno písmě čísti více není; všecko tak zubové času ubrousili.
Conegliano, nemalé město, má mnohý veliký palác, ale v oknech hořejších poschodí nynější chudoba a nouze místo někdejší slávy a hojnosti strašně se jádří; leží na břehu řečice Montegany, jenž se do řeky Livenzy a s ní k moři žene. V usmívavém zdejším položení zvlášť k polední straně ouroda bohatého kraje patrně se jeví. Pohled na tyto přirozené krásy ze staré, na vrchku zde se škaredící tvrze jest utěšený. Kostel svatého Leonarda zasluhuje navštívení.
Větší a lidnatější jest Treviso, staré, ale nepořádně stavené, má několik nádherných domů, ale velmi uzké a blatné ulice. Zdejší divadlo jest pěkně staveno. Obyvatelé vedou patrný obchod s vlnou, hedbávím a suknem a kraj jim v hojnosti obilí, ovoce a dobytka přináší.
Ve vesnicích na silnici všude kafírny čisté a pohodlné, které s našimi vídeňskými měřiti se mohou, nalezáme.