Bhagavadgíta/Důvěrné vědění

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Bhagavadgíta Véda Vjása
◄ Nepomíjivost brahman	Důvěrné vědění	Vyjevení vnějších projevů ►

Údaje o textu
Titulek:	Bhagavadgíta
Podtitulek:	Důvěrné vědění
Autor:	Véda Vjása
Spoluautor:
Krátký popis:	Kršna vysvětluje: „Toto důvěrné vědění je královstvím všeho poznání. Všechny projevy tohoto světa existují ve mně v neprojevené podobě“.
Původní titulek:	Rádžavidjá rádžaguhjajógó
Zdroj:	Bhagavadgítá, mool slokas, chapter 9
Vydáno:
ISBN:	ISBN
Licence:	PD-old-140
Přeložil:	Vladimír Hubený Nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách
Licence překlad:	PD-self
Související:	{{{SOUVISEJÍCÍ}}}
OTRS ticket 2008022210007997
Bhagavadgíta
další články:

Kršna vysvětluje: Toto důvěrné vědění ti vysvětluji, protože kladeš správné otáz­ky. Porozumění a přímý zážitek tě vy­svobodí z temnot (nevědomosti). Toto důvěrné vědění je královstvím všeho poznání.

9.2 – 9.10 Očisťující vědění

Je to nejvyšší intuitivní, přímé a očisťující vědění. Je v souladu s dhar­mou a je velmi lehké je zachová­vat. Je nepřístupné těm, kteří nevěří v tuto dharmu, ó hubiteli zla. Ti ke mně nepři­jdou a zůstanou stále v kolobě­hu zrodu a smrti. Všechny projevy tohoto světa existují ve mně v neprojevené podobě. Všechny by­tosti jsou mou součástí, ale já nejsem sou­částí nikoho. Ikdyž nejsem součástí nikoho, přesto obsahují všechny bytosti mojí božskou jógu a všechny bytosti sídlí ve mně. Tak jako mocný vítr vane všude a přesto je kli­dný v akáše ^[1], věz, že zrovna tak i všechny bytosti jsou v klidu ve mně. Všechny bytosti splynou z mou prakrti ^[2] na konci kalpy ^[3] a zase z ní vycházejí na začátku kalpy, ó synu Kaunté ^[4]. Bezpočetné množství živých bytostí se ta­k­to zno­vu a znovu zrozuje z mé pra­krti, bez­moc­ně drženi mocí jejího klamu. Mě ale je­jich činnost nepoutá, nelpím na nich, ó Dhanandžajo ^[5], zůstávám k nim lhostejný a nedotknutelný. Jsem hnací síla všeho hybného i nehyb­ného v prakrti a jsem příčinou pohybu planet, ó synu Kaunté.

9.11 – 9.12 Klam vnějších projevů

Oklamaní mou vnější podobou neuvědo­mují si mojí vyšší podstatu, nevědouce, že jsem velký pán mahéšvara ^[6]. Sve­deni na scestí bezbožností a vnějšími projevy jsou domýšliví a nerozhodní, mar­ně touží a marně se lopotí.

9.13 – 9.19 Bezmezná oddanost

Avšak velký mahátmá ^[7], ó Pártho, sply­nul s mou božskou podstatou, zná mě, neměnného, zdroj všeho bytí a je oddán jenom mně neoblomnou myslí. Oslavuje mě, vzdává mi čest a pevný ve slibu mravní čistoty, obětuje mně každou svou činnost. Obětuje mně, vševědoucímu, své poznání a také všechno ostatní v bez­­mezné odda­nosti. Jsem způsob oběti, jsem obětní ceremo­nie a jenom já jsem obětní poklona. Jsem všelék, jsem chvalozpěv, jsem potrava a jenom já jsem obětní oheň. Jsem otcem tohoto světa a matkou všech plo­dů, jsem praotcem vědění a pra­zvu­kem aum, a jsem také veršem, melo­dií a rytmem, které očisťují. Jsem cestou i cílem, udržovatelem, stvo­řitelem i nečinným pozorovatelem, pří­byt­kem, útočištěm i přítelem, pod­­statou vzniku a zániku a nehynoucím zárodkem. Jsem dárcem tepla a já dovoluji ne­­bo ne­do­voluji pr­šet. Jsem smr­tel­nost i nesmr­tel­nost, jsem bytí i nebytí, ó Ardžuno.

9.20 – 9.21 Poklonková oddanost

Znalci tří véd, kteří pijí sómu ^[8] jsou očiš­těni od hříchu obětmi a poklonami dosáh­nou božského Indrova ^[9] světa a bu­dou po­žívat nebeských slastí. Když si ale tito pseudoznalci dharmy užili radovánek ve společnosti bohů vracejí se zpět do světa smrtelných a koloběhu zro­­du a smrti, tužeb a lpění.

9.22 – 9.25 Nevědomá oddanost

Těm, kdo jsou v mysli sjednoceni se mnou přináším vše, co jim schází, a zachovávám všechno, co již mají. Ale i těm, kteří se klaní jiným bohům a uctívají v nich mě, ó synu Kaunté. Jejich uctívání je ale nevědomé, neboť jenom já jsem prabhu ^[10] a příjemce všech obětí. Ti, kdo to neví, neznají mou (pravou) podstatu a vrátí se zpět. Kdo se zaslíbí bohům, vrátí se k bohům. Kdo uctívá mány (duše zemřelých), vrátí se k mánům. Kdo se klaní hutům (prvotní živé bytosti), vrátí se k hutům. Kdo se oddá mně, vrátí se ke mně.

9.26 – 9.33 Obětní oddanost

Kdokoliv mi oddaně obětuje, ať je to list, květ, plod nebo voda, přijmu jeho oběti­nu, je-li obětována z či­stého srdce. Cokoliv konáš, jíš, dáváš nebo obětuješ a všechno čeho si dopřeješ, obětuj mně, ó synu Kaunté ^[11]. Tím se zbavíš dobrých a špatných důsledků karmy. Pevně zakotven v józe a askezi, osvobodíš sama sebe a splyneš se mnou. Všechny živé bystosti jsou pro mě stejné. Nikdo mi není milý ani nemilý, ale ti, kdo mi jsou oddáni, žijí ve mně a já žiji v nich. I ten největší hříšník, který mě začne uctívat a oddá se jenom mně, stane se dobrým, protože se rozhodl správně. I on se stane rychle spravedlivým a za­slouží si nejvyšší osvobození. Věz ó Ardžuno, že ten, kdo je mi oddán, nebude nikdy zatracen! Protože ti, kdo se uchýlí ke mně, ikdyž ne­jsou vznešeného rodu, ó Pártho, ať jsou to ženy, vaišjové ^[12] nebo také šúdro­vé ^[13] – budou-li mě hledat s oddanou my­slí, dosá­hnou toho nejvyššího cíle. Tím spíše vznešení bráhmíni ^[14]a svatí rádžárši ^[15].

9.33 – 9.34 Oddanost nejvyššímu

Když už jsi přišel na tento nestálý, strastiplný svět, oddej se mně. Zaměř svou mysl na mě, oddej se mně, obě­tuj mně, klaň se mně. Zvolíš-li si mě za svůj nejvyšší cíl; i ty zajisté splyneš se mnou.

Zde končí devátý zpěv nazvaný: Důvěrné vědění

[editovat] Redakční poznámky