Bhagavadgíta/Božská a démonická podstata

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Přejít na: navigace, hledání
Bhagavadgíta
Véda Vjása
◄ Nejvyšší podstata bytí Božská a démonická podstata Trojí podstata života ►
Údaje o textu
Titulek: Bhagavadgíta
Podtitulek: Božská a démonická podstata
Autor: Véda Vjása
Spoluautor:
Krátký popis: Kršna vysvětluje: „jsou tři temné brány, které ničí átma; smyslnost, zloba a chamtivost. Těmto se musíme vyhnout“.
Původní titulek: Daivásurasanpada
vibhágajógó
Zdroj: Bhagavadgítá, mool slokas, chapter 16
Vydáno:
ISBN: ISBN
Licence:   PD-icon.svg  PD-old-140
Přeložil: Vladimír Hubený
Nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách
Licence překlad:   PD-icon.svg  PD-self
Související: {{{SOUVISEJÍCÍ}}}
OTRS ticket 2008022210007997
logo Wikipedie    Bhagavadgíta
další články:
16.1 – 16.3 Božská podstata

Kršna vysvětluje: nebojácnost, citlivost, ustálenost v józe, šlechetnost, sebevláda, sebeobětování, znalost (védských) spisů, [1] sebekázeň, upřímnost, trpělivost, pravdivost, přívětivost, sebezapření, mírumilovnost, soucit, nezištnost, vlídnost, skromnost, vytrvalost, vitalita, shovívavost, morální síla, mravnost, snášenlivost a ušlechtilost jsou vlastnosti těch, kteří jsou zrozeni s božskou podstatou, ó Bhárato. [2]

16.4 – 16.6 Démonická podstata

Pokrytectví, domýšlivost, ješitnost, rozhořčenost, trpkost, ale také nevědomost jsou vlastnosti těch, kteří jsou zrozeni z démonickou podstatou, ó Pártho. Božské vlastnosti vedou k osvícení, démonické do poddanství. Netruchli tedy, ó Pándavo, neboť jsi zrozen s božskou podstatou. Na tomto světě jsou dva typy lidí; s božskou podstatou a s démonickou podstatou, jak jsi již dříve ode mne slyšel, ó Pártho. [3]

16.7 – 16.20 Vlastnosti démonické podstaty

Lidé s démonickou podstatou neznají sebeobětování, sebezapření ani soucit. Ne­vědí nic o pra­vdě ani o snášenlivosti. Říkají, že na tomto světě není pravdy, ani (mravního) řádu ani íšvary [4] a že nic ne­má svou příčinu ale je způsobeno náhodně a touhou po důsledku. Ti, co zastávají tento názor ma­jí porouchaný a malomyslný intelekt, libují si v kru­tých činech, jsou nepřátelé tohoto světa a jsou příčinou jeho zániku. Oddávají se tužbám, jsou plni pokrytectví, nadutosti a domýšlivosti. Podlehli klamu a jednají zlo­volně. Jsou posedlí nespočetnými tužbami, které končí teprve jejich smrtí. Splnění tužeb je jejich nejvyšší cíl – buď si jistý, že nic jiného. Poutáni sty klamných nadějí, oddávají se smyslnosti a nenávis­ti. Jednají bez zábran aby dosáhli bohatství a požitků. Toto získám dnes, tamto si splním zítra; toto je moje a i tamto bohatství bude moje; tohoto nepřítele jsem zničil a ostatní nepřátele zničím také; já jsem pán, já se raduji, já jsem dokonalý, já jsem mocný, já jsem šťast­ný; já jsem bohatý a urozený. Kdo se mi může vyrovnat. Já chci obětovat, já chci dávat; já chci užívat. Oklamáni nevědomostí a pomateni četnými představami jsou zapleteni do pasti klamu. Závislí na ukojení vášní padají hanebně do hlubin. Opojeni pý­chou a otráveni bohatstvím, domýšlivě a sveřepě vykonávají oběti jen navenek pro okázalost a v rozporu s pravidly (védských) spisů. Posedlí sobectvím, násilím, pýchou, vášní a zlobou – mě, který pobývá v je­jich i jiných tělech – tito zlovolní lidé nenávidí. Tyto kruté (bytosti) plné nenávisti, nejhorší z lidí na tom­to světě, považuji za zločince s démonickou podstatou. Znovu a znovu jsou zrozeni s démonickou podstatou. Tyto oklamané (bytosti), nedosáhnou mě, ale klesají do temnot, ó synu Kaunté.

16.21 – 16.23 Tři temné brány

Jsou tři temné brány, které ničí átma; smyslnost, zloba a také chamtivost. Těmto se musíme vyhnout. Člověk, jenž je osvobozen od těchto tří temných bran dělá to, co je dobré pro átma a tím dosáhne nejvyššího stavu (bytí), ó synu Kaunté. Ale ten, kdo porušuje pravidla (védských) spisů a jedná jen pod tlakem tužeb, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího stavu (bytí).

16.24 – 16.24 Jednání v souladu

Proto jednej tak, jak určují (védské) spisy co je dobré a co je špatné. Tím, že poznáš, která činnost je v souladu s (védskými) spisy splníš svůj úkol na tomto světě.

Zde končí šestnáctý zpěv nazvaný: Božská a démonická podstata

[editovat] Redakční poznámky


Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.

  1. Védy jsou posvátné spisy, jedny z nejstarších v tradici indoevropských národů a jsou kulturním dědictvím íránských a indických Árjů. Védské spisy jsou neoddělitelnou součástí hinduismu a indických filosofických škol. Do prvotní věčné trojice véd (trajam brahma sanátanam) patří Rgvéd (modlitební úvahy), Sámavéd (melodické uctívání sómové šťávy) a Jadžurvéd (návody obětního uctívání). Později byl přidán k této trojici Atharvavéd (obětní a zaklínací formule) a pátým védem je někdy nazýván epos Mahábhárata, jejíž součástí je Bhagavadgíta.
  2. Bhárata (Ardžuna) – mocný král Indie, potomek králů.
  3. Pártha (Ardžuna) – syn Prthi
  4. Íšvara – nejvyšší pán všeho stvoření