Bhagavadgíta/Ardžunovy pochybnosti

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Přejít na: navigace, hledání
  Bhagavadgíta
Véda Vjása
Ardžunovy pochybnosti		 Jóga a vědění   →
Údaje o textu
Titulek: Bhagavadgíta
Podtitulek: Ardžunovy pochybnosti
Autor: Véda Vjása
Spoluautor:
Krátký popis: Když vidí Ardžuna své příbuzenstvo, začne pochybovat a říká: „je možné spáchat tak velký zlo­čin a zničit své vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě“?
Původní titulek: Ardžunavišádajógó
Zdroj: Bhagavadgítá, mool slokas, chapter 1
Vydáno:
ISBN: ISBN
Licence:   PD-icon.svg  PD-old-140
Přeložil: Vladimír Hubený
Nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách
Licence překlad:   PD-icon.svg  PD-self
Související: {{{SOUVISEJÍCÍ}}}
At sign.svg  OTRS No. 2008022210007997
logo Wikipedie    Bhagavadgíta
další články:

Dhrtaráštra [1] se ptá: pověz mi, Saňdžajo, co se děje a kdo je shromážděn na poli Kuruů [2], na poli dharmy, [3] kde chtějí bo­jovat moji synové proti synům Pán­dua?

1.2 – 1.11 Armády připravené k boji

Saňdžaja [4] vypráví: král Durjódhana [5], prohlížející si vojsko pánduovců [6] při­pra­vené k boji, přistupuje teď ke svému uči­teli (Dró­novi [7]), oslovuje ho a říká: jen pohleď, můj učiteli na toto mohutné voj­­sko synů Pán­dua, které shromáždil tvůj moudrý žák, syn Drupady. Jsou tu nebojácní a zdatní lučištníci rovní v boji Bhímovi a Ardžunovi [8] a mocní bo­jov­níci Jujudhána, Viráta a Drupada, Dhrštakétu, Čékitána a mocný král z Ká­ší. Purudžit, Kuntibhódža a Šaibjův syn, je­den z nejmocnějších mužů. Je tu statečný Judhámanju a odvážný Utta­mau­džas, syn Subhadry a synové Draupa­dí [9], všichni zdatní vozatajové. A teď, chloubo dvakrát zrozených, po­znej dobře i mé nejlepší vojevůdce. Řek­nu ti jejich jmé­na, abys je poznal. Vy sám (Dróna) a vítězní vojevůdci Bhí­šma, Karna a Krpa, také Ašvattháman a Vikarna, syn Sómadattův. Je tu mnoho jiných hrdinů a skvělých vá­leč­níků, odhodlaných položit za vás ži­vot. Vši­chni jsou vyzbrojeni nejrůzněj­ší­mi zbra­ně­mi a připraveni užít jich v boji. Nespočetná jsou naše vojska, vedená Bhíšmou [10], zatímco omezená jsou jejich vojska, vedená Bhímou [11]. Všechny tyto shromážděné šiky připrave­né do boje samotným Bhíšmou nás mo­hou pro­ti nim (pánduovcům) ochránit.

1.12 – 1.19 Troubení na lastury

Jeho (Durjodhanův) věhlasný praděd (Bhíšma), nejstarší z rodu Kuruů, zadul do la­stu­ry mající zvuk jako­by řval lev. Hned po jeho zatroubení se rozezvučely ostatní lastury, bubínky, bubny, rohy a kotle, jejichž zvuk byl děsivý. Potom nasedli také Mádhava [12] a Pánda­va [13] do svého nádher­ného bo­jo­vého vozu taženého bělouši a zatroubili na své nebe­ské lastury, Hršíkéša [14] na Páňčadžanju, Dha­nandža­ja [15] na Dévadattu a Bhíma­karma [16] roz­séval hrůzu trou­be­ním na obrovitou lastu­ru Poundru, mající zvuk jakoby vyl vlk. Princ Judhišthira, syn Káuntí [17], troubí na las­turu Anantavidžaju, Nakula a Sahadé­va na lastury Sughóšu a Manipušpaku. Král Káši, obratný lučištník, mocný vo­za­taj Šikhandi a neporazitelní vozatajové Dhršta­djumna, Viráta a Drupada, synové Draupady a silno­ru­ký syn Subhadry (Abhimanju), všichni trou­bí na svoje lastury, ó zeměvládče. Tento ohlušující ryk Dhrtaráštrových vojů proniká nebem a zemí a zasévá hrůzu do srdcí.

1.20 – 1.27 Prohlídka obou armád

Nyní, když Pándava [18] vidí, že jsou Dhrta­rá­štrovi šiky seřazeny, korou­hve se zna­kem opice (Hanuman [19] vzty­čeny a zbra­ně připraveny, zvedá luk, oslo­vuje Hrší­kéšu, ó velký vládče, a říká: Ačjuto [20] zajeď s mým vozem mezi obě vojska, abych si prohlédl ty, kteří zde stojí, dychtiví bojovat, abych poznal v předvečer bitvy ty, se kte­rými budu bojovat v této těžké bitvě, dy­chtiví dosáhnout v boji toho, po čem touží zlovolný syn Dhrtaráštry. Chci si jejich shromážděné šiky prohléd­nout.

Saňdžaja vypráví: nejkrásnější z bojo­vých vozů, ó králi Indie [21], se zastavuje uprostřed obou vojsk a Hršíkéša, oslovuje Gudá­kéšu [22] před Bhíšmou a Drónem a vše­mi os­tat­ními zeměvládci a říká: po­hleď, ó syne Prthi [23], jak jsou všichni kuruovci sešiková­ni k boji. Tam vidí syn Prthi seřazeny otce, dědy, uči­te­le, strýce, bratry, syny, vnu­ky a také mnoho svých přá­tel a také švagry a jejich příbuzenstvo v obou armádách.

1.28 – 1.37 Smutek a pochybnosti

Vida zde celé své příbuzenstvo sešikované k boji zmocnil se syna Kaunté smutek a zarmouceně říká: Krš­no, když před sebou vidím své boje­chtivé příbuzenstvo, celý se třesu, moje údy malátní, vysychá mi v ústech a ježí se mi vlasy, luk Gándíva [24] mi padá z ruky, kůže mě pá­­lí, nohy pode mnou klesají a hlava se mi točí. Kéšavo [25] příčí se mi zabíjet vlast­ní pří­buz­né v tomto boji. Netoužím Kršno, ani po vítězství, ani po království ani po požitcích. Jaký pro­spěch budu mít ze všech požitků života, ó Góvin­do [26]. K čemu mi bude království, radost a po­žit­ky, když za to obětují život a majetek, učitelé, otcové, synové, dědové a strýco­vé, tchánové, švagři a vnuci s matčiny i otcovi strany, jako i ostatní příbuzní? I kdy­bych byl usmrcen, ó přemožiteli Madhú [27], nechci nikoho usmrtit, ani pro vládu nad třemi světy, ani pro vládu na zemi. Jakou radost mohu mít z toho, když za­hu­bím Dhrtaráštrovi syny, ó Džanárda­nó [28]. Tím, že zahubím tyto zločince, bu­du sám hřešit. Proto nemůže být správné zabíjet Dhrta­rá­š­trovi syny, mé vlastní příbuzen­stvo.

1.37 – 1.40 Úpadek rodu

Jak mo­hu být ještě šťastný po zničení své vlast­ní rodiny, ó syne Mádhú. I ti, jejichž mysl je zakalena nenávistí mu­­sí vidět, že vyhlazení rodiny a nepřá­telství k přátelům je zločin. Proč se neumoudří­me my, když jasně vi­díme, že vyhlazení rodin je hřích a tento hřích neodvrátíme, ó Džanárdano. Upadá-li rodina, upadá také její odvěký řád, upadá její dharma a tím hrozí adhar­ma [29] celému rodu.

1.41 – 1.47 Míšení způsobů života

Když hrozí ad­har­ma, ó Kršno, začnou být ženy nemravné, ó potomku Vršni [30] začne míšení způsobů ži­vota. [31] Toto ničí jak rodinu, tak i ty, kteří ji zničili. Neúcta k předkům ničí celý jejich rod. Špatné jednání těch, kteří zničili rody míše­ním způsobů života za­niká i věčná rodinná dharma a rodinné obětní tradice. S doslechu víme, ó Džanárdano, že rodi­ny, jejíž dharmy jsou zničeny, bu­dou ur­čitě žít v pekle. Je tedy možné spáchat tak velký zlo­čin a zničit vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě? Není pro mě lepší vzdát se bez boje a dát se zabít Dhrtaráštrovými syny neozbro­je­ný, než zabíjet se zbraní v ruce?

Saňdžaja vypráví: Ardžuna domluvil, od­hodil luk a šípy a po­sadil se uprostřed bi­tevního pole na sedadlo svého bojové­ho vozu s myslí přemo­ženou pochybnostmi.

Zde končí první zpěv nazvaný: Ardžunovy pochybnosti

[editovat] Redakční poznámky

Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.

  1. ↑ Dhrtaráštra – slepý král, otec obou rodů
  2. ↑ Kuruovci – sto synů krále Dhrtaráštry
  3. ↑ Dharma je to, co udržuje odvěký spravedlivý řád. Slovo dharma je odvozeno od sanskrtského slovního kořenu dhr a znamená udržovat. Abychom porozuměli roli dharmy v každodenním životě, musíme zvážit mechanismy evoluce. Život se vyvíjí z jed­noho stavu do druhého. Zánik jednoho stavu dává vzniknout stavu druhému. Jinými slovy, pro­­ces evoluce je pod vlivem dvou proti­chůd­ných sil - jedna, která ničí a druhá, která tvoří. Tyto tvořivé a ničivé síly pracují v souladu, udržují život a točí kolem evoluce. Dharma je odvěký spravedlivý řád, který mezi těmito silami udržuje rovnováhu.
  4. ↑ Saňdžaja – jasnovidný světec
  5. ↑ Durjódhana – nejstarší z kuruovců
  6. ↑ Pánduovci – pět synů krále Dhrtaráštry
  7. ↑ Dróna – vojenský učitel obou rodů
  8. ↑ Ardžuna – třetí z pánduovců
  9. ↑ Draupadí – žena pánduovců
  10. ↑ Bhíšma – praděd obou rodů
  11. ↑ Bhíma – vojevůdce pánduovců
  12. ↑ Mádhava (Kršna) – syn démona Madhu
  13. ↑ Pándava (Ardžuna) – syn Pándua
  14. ↑ Hršíkéša (Kršna) – ten, který ovládá smysly
  15. ↑ Dhanandžaja (Ardžuna) – slavný vítěz
  16. ↑ Bhímakarma (Bhíma) – vykonavatel karmy
  17. ↑ Káuntí – matka Pánduů
  18. ↑ Pándava (Ardžuna) – syn Pándua
  19. ↑ Hanuman je šlechetný hrdina a pomocník pána Rámy v eposu Rámajana. Toto božstvo představuje odvahu, důvěru, poznání, intelekt a oddanost. Je zobrazován jako obrovská opice držící obrovský palcát (gada))
  20. ↑ Ačjuta (Kršna) – ten, kdo je věčný
  21. ↑ Bhárata (Dhrtaráštra) – mocný král Indie, potomek králů
  22. ↑ Gudákéša (Ardžu­na) – ten, kdo přemohl spánek
  23. ↑ Pártha (Ardžuna) – syn Prthi
  24. ↑ Gándíva – Ardžunův mocný luk
  25. ↑ Kéšava (Kršna) – ten, kdo má dlouhé vlasy
  26. ↑ Góvinda (Kršna) – velký učitel
  27. ↑ Madhúsudana (Kršna) – přemožitel Madhú
  28. ↑ Džanárdana (Kršna) – ten, kdo má úspěch a štěstí
  29. ↑ Adharma – chaos, nezákonnost, bezpráví
  30. ↑ Váršnéja (Kršna) – člen rodiny Vršni, Jadava klanu
  31. ↑ Původní indická společnost se dělila na kasty (v sanskrtu varny = barvy života): bráhmani (kněží), kšatrijové (šlechtici a válečníci), vaišjo­vé (obchod­níci a řemeslníci) a šúdrové (dělníci a služebníci). Byl to Bráhma, který dal vzniknout to­mu­to uspořádání spo­leč­nosti, protože každou kastu vytvořil z jiné části svého těla: z jeho úst vzešla kasta nejvyšší, kasta bráhmanů stu­dujících posvátné texty, z jeho paží se zrodili kšatrijové, ze stehna vaišjové a šúdrové z jeho chodidel. Hindové, kte­ří nepatřili do žádné z kast, byli považováni za nečisté a říkalo se jim nedotknutelní (párjo­vé).
Citováno z „http://cs.wikisource.org/wiki/Bhagavadg%C3%ADta/Ard%C5%BEunovy_pochybnosti“