Bajky Lafonténovy/Opice a plískavice
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Bajky Lafonténovy Jean de La Fontaine |
||
| ◄ Myš a žába | Opice a plískavice | Král Alexandr a zvířata ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Podtitulek: | |
| Autor: | Jean de La Fontaine |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | Le Singe et le Dauphin |
| Zdroj: | Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 43. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | Emil Herrmann |
| Licence překlad: | PD-old-70 |
| Související: | |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
U starých Řeků bylo zvykem, že cestovatelé po moři pro zábavu svou mívali s sebou opice a psy. Kdysi ztroskotal se koráb nedaleko řeckého města Athén, a bez pomoci plískavic byli by všichni utonuli, kdož na lodi se nacházeli. Ohromné tyto ryby milují lidi, jak už stará báj učí, a protož zachránily z vody kde koho mohly.
Na lodi byla též opice, a plískavice postavou její oklamána měla ji za člověka, i nastavila jí hřbet svůj, aby jí ku břehu donesla. Cestou ptala se jí náhodou, zdali pochází z města Athén. Opice směle přisvědčila.
„To jistě znáš též Piraeus a vídáš jej často?“ ptala se dále plískavice.
„Každý den,“ rychle odvětila opice; „jest mým přítelem a dávno už se známe.“
Nevědělať drzá opice, že Piraeus zval se přístav athénský, a měla za to, že je to jméno člověka.
Tu teprva všimla si plískavice lépe, koho zachránila, že to je zvíře a ne člověk, i svrhla opici do moře a vrátila se k lodi, aby spasila člověka.
