Básně z roku 1865, svazek I./Večerní ticho

Jižní nebe, jižní kraje,
stále dál, vždy dál a dále,
krásné to, v benátské loďce
večer jezdit po kanále —

Vidím všecko — jedu v loďce,
k lagunám se noc přikrádá,
na vodu a na paláce
lesklý měsíc stříbro skládá.

Od náměstí v dálce ticho,
jenom veslo šplouchá z dola,
a od Lida táhlým tonem
zní a zmírá barkarola.

Jen kameny z budov v pádu
povzdechnou si přes tu chvíli,
a pak hrany zvoní rány
smutných zvonů kampanily.