Básně z roku 1865, svazek I./Torcello

Torcello, ty místo milé, k němuž toužení mě sneslo,
v hájku tvém chci spočinouti — hej, lodníku, odhoď veslo.

Tak; a zde chci spočinouti v utěšeném chladu stromů,
moje mysl zatoužila k drahé vlasti svojí — domů! — —

Spočinul jsem; mladé stromky vrhaly mně listí dolů,
a ty květy v bujné trávě kývaly mně s hebkých stvolů.

Odtud k moři v nepřehledné, šíré dálky jsem se díval,
jehož nitra krásy, zhouby nikdo ještě nevyzpíval.

Když tak hledím, myslím, toužím — prsa má se divně chvěla,
ptáčata to byla — písně — která domů létnout chtěla.