Básně smíšené/Písně pohřební

Básně smíšené Boleslav Jablonský
Písně po zkoušce	Písně pohřební

Údaje o textu
Titulek:	Písně pohřební
Podtitulek:	(Z části dle starších písní.)
Autor:	Boleslav Jablonský
Zdroj:	JABLONSKÝ, Boleslav. Básně Boleslava Jablonského. Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Básně Boleslava Jablonského. Praha, J. Pospíšil 1864
Licence:	PD old 70

l.
Již konec všem mým bolestem,
Již mne nic nezabolí;
Již kráčím k rajským radostem
Z pozemského podolí.
O anděli, ty strážce můj!
Teď duši moji ochraňuj,
ať si ji Bůh vyvolí.

Ještě vy, otče duchovní,
Za mne se pomodlete
A poslední své žehnání
Nademnou vyřekněte.
Vy jste se za mne modlíval,
Když duch můj v těle prodlíval,
I teď na mne pomněte.

Ještě mne, milí krajané,
Doneste k hrobu mému;
Tam jen mé tělo zůstane,
Duch půjde k Otci svému.
Ach, vy jste mne též nesli ven,
Když mi zasvitnul první den,
K obřadu posvátnému.

Ještě mi jednou zazněte,
Vy (Radonické) zvony!
Již mi zvonit nebudete,
Jsou to poslední tóny.
Ach, jak jsem vás rád slýchával,
Když jsem do chrámu spěchával
Činit Bohu poklony.

A teď vy, drazí přátelé!
S Bohem již vám zde dávám,
Do ochrany Stvořitele
Vás všecky odevzdávám.
Na důkaz věrné lásky mé
Vám, duše drahé upřímné,
Své srdce zanechávám.

II.
Ach, již nemůže jinak býti,
Byť byste stále plakali,
Přec musím, drazí, od vás jíti,
Byť vaše srdce pukaly.
Hodina má již zaznela,
Života svíce zhasnula;
Má duše pryč se ubírá,
Věčnost jí brány otvírá.

Však netruchlete, moji milí,
Raděj se semnou radujte,
A jak jste mi vždy věrni byli,
Tak teď na mne pamatujte.
Nás sice hrob teď rozdvojí,
Však hrob nás někdy zas spojí,
A všecky naše žalosti
Ukončí sídlo radosti.

Tam nebudou již rodičové
Pro dítky své naříkati,
Tam nebudou dcery, synové
Pro otce, matku vzdychati.
Tam bez bolu a bez žele
Budou se věrní přátelé
Co bratří, sestry milovat
A s anděly se radovat.

Tam nepotekou slzy strasti,
Jen slzy čistých radostí;
Tam Hospodin nebeskou slastí
Poutníky zemské pohostí.
Tam u otcovského stolu
Budem seděti pospolu
Před očima Hospodina
Co jedna velká rodina.

Tam, jediný kde Pán poroučí,
Jemuž se koří zem, nebe,
Tam nás nic více nerozloučí,
O drahé duše, od sebe.
Tam ten, jenž truchlící těší,
Vám slzy vaše osuší;
Pročež se nyní nermuťte
A zatím tu s Bohem buďte.

III.
S Bohem buď, mé děťátko,
Moje potěšení!
Mé rozmilé poupátko,
Přijmi políbení.
Již se nebudeš více
Na mne usmívati,
Již nebudeš mé líce
Na zemi líbati.

Již poslední ti píseň
Na dobrou noc zpívám,
Toho, jenž zná mou tíseň,
O blaho tvé vzývám.
Nyní prozpěvovati
Budou ti andělé
A tebe milovati
Co věrní přátelé.

Tam dušičko zpomínej
Na otce, matinku,
Nikdy nezapomínej
Na tuto hodinku.
am se zas uvidíme,
Až nás Bůh povolá,
A lásku obnovíme,
Jenž v srdci plápolá.

Do nebeského ráje
Anděl tě provázej,
Kvítím věčného máje
Tvé sídlo posázej.
Přijmiž tě otec z nebe
Do svého náručí,
Do jeho rukou tebe
Matinka poroučí.